„Závěr je takový, že podklady senátního výboru pro zahraniční věci nejsou dostatečné k tomu, abychom doporučili plénu Senátu jednat o možnosti prohlásit Miloše Zemana neschopného vykonávat svůj úřad,“ řekl v úterý Zdeněk Hraba, předseda senátní komise pro Ústavu ČR.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila si horní komora Parlamentu vyžádala expertní posudky od 15 expertů na ústavní právo. „Není zřejmé, co je závažný důvod, jak je v článku 66 ústavy a není zřejmé, co si máme představit pod pojmem výkon funkce prezidenta republiky,“ řekl Vystrčil.
Ústavní komise @SenatCZ NEDOPORUČUJE plénu jednat o možnosti prohlásit prezidenta republiky Miloše Zemana za neschopného výkonu mandátu (podle Čl. 66 Ústavy).
Naše komise pro to v podkladech nenašla dostatečné důkazy.
Podle Vystrčila se ukázaly věci, které je třeba do budoucna řešit, ale takovým způsobem, aby se ústava nezměnila způsobem, kdy bude možné se do prezidenta pustit kdykoliv.
„Prezident je dneska téměř neprůstřelný. Na druhé straně zase není vhodné, aby bylo možné výkon jeho úřadu kdykoliv destabilizovat. A to je ten úkol, který máme před sebou. A znovu zdůrazňuji, že se dle mého názoru spíše bude týkat nějakého dalšího prezidenta než tohoto stávajícího,“ dodal šéf Senátu Miloš Vystrčil.
Podle předsedy ústavně právního výboru Tomáše Goláňe nedsopěli k závěru, že předložené dokumenty jsou dostatečně silné na to, aby byl aktivován článek 66 ústavy. „Tam musí existovat natolik závažné objektivní důvody, které prezidentovi znemožňují vykonávat tu funkci. A já tady vidím spíš tu subjektivní stránku. To, že se nám pan prezident nelíbí a že si myslíme, že nekoná tak, jak nám se líbí, to přece není důvod k tomu, abychom ho zbavovali pravomocí. Na tom jsme se shodli všichni, jak na výboru, tak na komisi, tak i ústavní právníci,“ uvedl Goláň.
Komise také v úterý dospěla k názoru, že pokud by se někdo chtěl tímto návrhem na plénu zabývat, měl by dodat patřičné podklady a důkazy, uvedl Hraba. Současně doporučila jít cestou změn v ústavě, aby dva ústavní články, které se týkají odnětí prezidentských pravomocí nebo žaloby na prezidenta, byly aplikovatelné v případě zásadních důvodů.
Vrbětice jako poslední kapka
Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vedený Pavlem Fischerem se začátkem června usnesl, že Zeman není schopen vykonávat úřad prezidenta podle článku 66 Ústavy ČR. Tímto návrhem se mělo zabývat plénum Senátu. Jeho případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat prezidentský úřad by musela podle ústavy potvrdit Sněmovna.
Předseda komise pro ústavu Zdeněk Hraba už dříve uvedl, že by se spory s prezidentem měly řešit volbami. Podle Fishera byla vrbětická kauza vrchol, kdy prezident ukázal, že je dezorientovaný, špatně cituje ústavu a vykládá si realitu způsobem, která zaměňuje následek za příčinu.
Podle Fischera je chování prezidenta nevyzpytatelné, a proto usiloval o označení hlavy státu za neschopnou zastávat úřad. Zeman podle něj ve svých výrocích mimo jiné z kauzy Vrbětice ukázal, že je dezorientován, špatně cituje ústavu a vykládá si realitu způsobem, která zaměňuje následek za příčinu.
„Nekoná v souladu se svým slibem, vůči sdělovacím prostředkům vystupuje v rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ uvedl Fischer.
Výbor podle Fischera čerpal ze Zemanových veřejných výroků. Předseda výboru poukázal mimo jiné na Zemanovo opakované prohlášení, že vyšetřovacích verzí výbuchů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 je více.
Zeman to opakovaně uvedl navzdory opětovným vyjádřením vyšetřovatelů, tajných služeb i premiéra Andreje Babiše o jediné vyšetřovací verzi, podle níž jsou za výbuchy agenti ruské tajné služby.
Zcela lživý útok organizované skupiny senátorů na prezidenta republiky je útokem na ústavnost, svobodu a demokracii.
Krok skupiny senátorů vyvolává vážné podezření z trestného činu podle § 310 Trestního zákoníku - rozvracení republiky. https://t.co/VU87uqUVwE
Vyjádření prezidenta v případu Vrbětic je podle Fischera vyvrcholením Zemanových výroků, které ohrožují bezpečnost ČR. Prezident nedokáže odlišit utajovanou informaci od veřejné, uvedl předseda výboru. Poukázal také na to, že Zeman ke kauze Vrbětice vystoupil až po týdnu po odhalení celé záležitosti.
Ústava uvádí, že „nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát“, pravomoci hlavy státu přecházejí na předsedu vlády, Sněmovnu a Senát.
„Zcela lživý útok organizované skupiny senátorů na prezidenta republiky je útokem na ústavnost, svobodu a demokracii. Krok skupiny senátorů vyvolává vážné podezření z trestného činu podle § 310 Trestního zákoníku - rozvracení republiky,“ napsal mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček v reakci na Twitter.
Horní komora už předloni navrhla ústavní žalobu na Zemana. Vytýkala mu nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády nebo vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Sněmovna, v níž mají většinu Zemanovi podporovatelé z řad ANO, ČSSD, KSČM či SPD, ale předložení žaloby neschválila.
