Z pohledu televizní sledovanosti jsme letos zažili rekordní jaro a nyní jsme svědky i rekordního podzimu, uvádí společnosti v tiskové zprávě. A to i na nové vysílací platformě DVB-T2.
„Nebývalý nárůst televizní sledovanosti a dokončení přechodu na vyšší technologický standard DVB-T2 jsou bezesporu dva mimořádné aspekty, které je třeba u příležitosti letošního Světového dne televize zmínit,“ potvrzuje jednatelka Asociace televizních organizací Vlasta Roškotová.
Říjen 2020 se z pohledu sledovanosti dokonce stal nejsilnějším ze všech říjnových měsíců od začátku peoplemetrového měření v roce 1997. Denní sledovanost v cílové skupině diváků starších 15 let podle tiskové zprávy představovala čtyři hodiny a 18 minut, což je ve srovnání s průměrnými hodnotami stejného měsíce za poslední tři roky o 35 minut více.
Pandemie vyhnala sledovanost televize k nejvyšším hodnotám za 17 let |
Letošní pandemie v případě televize potvrdila její roli jako mimořádně významného zdroje informací a způsobu trávení volného času. Zejména v březnu, dubnu, květnu či říjnu dosahovala sledovanost v divácké skupině 4+ v porovnání s průměrem za předchozí tři roky opravdu vysokých hodnot.
„Může za to nepochybně pandemie koronaviru, která nás jednak ve větší míře uzavírá v našich domovech, kde je nám často televize přirozeným společníkem, a jednak vzbuzuje velký hlad po informacích. A těch televize, zejména v době krize, přináší obrovské množství,“ uvedla k výsledků měření předsedkyně představenstva Nielsen Admosphere Tereza Šimečková.
Nárůst sledovanosti je ale v době pandemie patrný ve všech cílových skupinách české populace – celkově šlo během jarní vlny ve skupině 4+ o nárůst čtvrtinový, během podzimní vlny pak o 20 %. U některých skupin obyvatel se však projevil o něco výrazněji než u jiných: na jaře v období prvního nouzového stavu to byli například žáci a studenti (+44 %), lidé s vysokoškolským vzděláním (+38 %) či pracující (+33 %). Během podzimní vlny pak výrazněji narůstá sledovanost, i když už s menší meziroční změnou než na jaře, například u diváků z Prahy (+28 %), u vysokoškolsky vzdělaných (+28 %) a čtvrtinový nárůst zaznamenali také žáci a studenti.
Výrazný nárůst letos v obou vlnách epidemie zaznamenaly hlavně zpravodajské a publicistické pořady, velmi dobře si ale vedou i seriály a filmy nebo zábavné pořady.
Roste odložená sledovanost, převládá pozemní vysílání
Dlouhodobě roste také odložená sledovanost. Tu nabízí například kabeloví a především IPTV operátoři nebo nové typy chytrých televizorů, které obsahují funkci HbbTV (tak zvané „červené tlačítko“). V letošním roce zhlédli diváci v cílové skupině 15+ odloženě (v horizontu 0 až 7 dní) průměrně přes 22 minut televizního vysílání denně, což představuje nárůst osm minut oproti loňskému roku.
Podle výsledků peoplemetrového měření za srpen a září 2020 v současnosti v Česku přijímá televizní stanice prostřednictvím pozemního digitálního vysílání 55 % domácností. Ty mu dlouhodobě dávají přednost před satelitním (21 %), kabelovým (17 %) i internetovým (15 %) příjmem, i když to pro ně v posledním roce znamenalo třeba pořídit si kvůli DVB-T2 přídavný set-top-box nebo nový televizor. Satelitní i kabelový příjem obecně spíše pomalu klesají, naopak mírně posiluje IPTV, tedy digitální televize šířená přes internet, uzavírá tisková zpráva.
Data o sledovanosti vychází z Projektu crossplatformního elektronického měření sledovanosti a konzumace obsahu (PCEM), kterého se účastní reprezentativní vzorek 1 900 domácností vlastnících televizní přijímač, což odpovídá 4 450 jednotlivcům. Projekt realizuje výzkumná agentura Nielsen Admosphere pro Asociaci televizních organizací.
