Jedná se v porovnání s průměrem EU, ale například i se Slovenskem, kde se míra nezaměstnanosti zvýšila z 5,7 % ve druhém čtvrtletí roku 2019 na 6,6 % ve druhém čtvrtletí roku 2020, o rychlejší relativní růst.
Hledáte práci? Navštivte portál jobDNES.cz a vyberte si ze 40 tisíc aktuálních nabídek práce |
Naopak dopad na pokles HDP v Česku byl relativně mírný. S poklesem o 3,3 % v prvním čtvrtletí, respektive o 8,7 % ve čtvrtletí druhém.
Slovensko pak kleslo o 5,2 %, ve druhém čtvrtletí 8,3 %. Obě středoevropské ekonomiky tak vyšly z první vlny pandemie v tomto ohledu méně poškozeny než většina států EU, kde průměrný pokles ve druhém čtvrtletí činil 11,4 %. Vyplývá to z analýzy, kterou v říjnu realizovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) spolu s mezinárodní investiční společností Goldenburg Group.
„Mírnější pokles hrubého domácího produktu Česka jde z části na vrub podpoře ekonomice, včetně opatření v oblasti daní a odvodů. Slovensko tak benevolentní nebylo. Tomu však bude odpovídat i vyšší nárůst zadlužení v Česku,“ komentoval výsledky analýzy Matěj Homola, výkonný ředitel Goldenburg Group Ltd.
„Relativní ‚zbohatnutí‘ Česka i Slovenska vůči průměru EU v prvním pololetí zřejmě do konce roku vezme za své. Aktuální druhá vlna totiž dále silně zhorší data HDP, nezaměstnanosti i zadlužení obou zemí,“ dodal.
Česká vláda byla štědřejší než na Slovensku
Ze srovnání samotných opatření na podporu ekonomik v prvním pololetí lze vyvozovat, že slovenská vláda byla zvláště v daňové oblasti výrazně méně štědrá než ta česká. Zatímco v České republice došlo k odpuštění například záloh zdravotního a sociálního pojištění, na Slovensku pouze k odkladu plateb záloh. V současné době ovšem stále nelze říci, která vláda zvolila vhodnější přístup, to bude možné posoudit až s finálními daty za celý rok.
„Ekonomickým vítězem pandemické krize bude ten, kdo udrží v obrátkách spotřebu domácností. Klíčem k tomu nemusí být ani tak zasypání republiky penězi, ale spíše přesvědčit domácnosti i firmy transparentně nastavenými, předvídatelnými opatřeními o tom, že světlo na konci tunelu vidíme, i když je třeba relativně daleko. Pokud lidé uvěří, že přijdou zlé časy, přestanou utrácet, začnou spořit a ty zlé časy, měřeno statistickým porovnáním růstu HDP, skutečně přijdou,“ uzavírá analytik CETA Michal Hejl.
