Podle nejmenovaného představitele amerického ministerstva zahraničních věcí by konzulát USA měl sídlit v budově dánské armády v hlavním městě Grónska Nuuk, píše list The Financial Times.
Investice ve výši 12,1 milionu dolarů (asi 308 milionů korun) budou směřovat do energetických, vzdělávací či turistických projektů a měly by být první vlaštovkou většího amerického angažmá na ostrově s obrovským nerostným bohatstvím.
Grónští politici se investicím nebrání, vybudování těsnějších pout s USA však podle nich potřebuje čas. „Ale tato dobrá zpráva potvrzuje, že naše práce na budování konstruktivních vztahů se Spojenými státy nese ovoce,“ uvedl grónský premiér Kim Kielsen.
Jiní jsou opatrnější. „Je důležité si vyjasnit, že Grónsko za to Spojeným státům nebude nic dlužno. Máme pochybnosti o tom, co kromě vlivu doopravdy chtějí,“ varovala podle agentury AP opoziční politička Aaja Chemnitz Larsenová.
Zprávy o amerických námluvách s Grónskem, které formálně spadá pod Dánsko, vyvolalo značnou nevoli mezi opozičními politiky v Kodani. „USA se zjevně snaží oslabit Dánské království,“ nechal se slyšet poslanec Rasmus Jarlov z Konzervativní lidové strany. „Je to naprosto nepřijatelné,“ dodal.
Jak zastavit Číňany
Washington je v posledních letech znepokojen posilováním ruských vojenských kapacit v Arktidě i čínskými snahami ovládnout grónské zdroje strategických surovin. Číňané se v minulosti pokoušeli získat někdejší americkou základnu na ostrově nebo stavět letiště (více například zde: Do Grónska míří tisíce Číňanů, dělají si zálusk na nerosty pod ledem).
USA mají o Grónsko zájem už 150 let. Prvně ho chtěly, když kupovaly Aljašku |
„Není v našem zájmu, aby Čína v Grónsku získala kontrolu nad kritickou infrastrukturou,“ řekl listu The Financial Times zdroj z amerického ministerstva zahraničí. Otevření konzulátu je podle něj „starou dobrou diplomacií“ a rozhodně to nelze chápat jako první krok k pokusu koupit největší ostrov na světě.
Právě s tímto nápadem vyrukoval loni v srpnu šéf Bílého domu Donald Trump. Způsobil tak diplomatickou roztržku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová jeho nápad odmítla jako absurdní a Trump pak zrušil chystanou cestu do Dánska.
Ostrov, kde žije pouhých 56 000 obyvatel, oficiálně patří Dánskému království, do značné míry je však autonomní. Kodaň rozhoduje o zahraniční politice a bezpečnostních záležitostech, kromě toho grónské vládě posílá každý rok subvenci ve výši 3,6 miliardy dánských korun (asi 14 miliard korun), což pokryje dvě třetiny grónského rozpočtu.
Američané konzulát v Grónsku už měli. Otevřeli ho v roce 1940, když nacisté vpadli do Dánska. Rok po válce prezident Harry Truman nabídl dánské vládě za ostrov sto milionů dolarů, ale nepochodil. Dnes Američané na základě dohody s Dánskem využívají v Grónsku leteckou základnu Thule.