„V prvním kole by měl každý jednoduše volit svého kandidáta. Ale ve druhém kole by v zájmu naší demokracie a naší země měla opozice nechat vzájemného hašteření a podpořit opozičního kandidáta (proti Erdoganovi), ať je to kdokoliv. Tyto volby jsou jedny z nejdůležitějších v historii naší země,“ míní zakladatelka a předsedkyně nové Strany dobra Meral Akşenerová.
Turecko má novou Stranu dobra, její předsedkyně chce sesadit Erdogana |
Té její příznivci říkají „železná lady“ a „vlčice“, která z boje neutíká. Bývalá ministryně vnitra se postavila i armádě, jejíž generál jí tehdy údajně pohrozil, že ji „nechá nabodnout na naolejovaný kůl, který postaví před ministerstvo“. Před soubojem s Erdoganem si věří.
„Ničím jeho komfortní zónu. On totiž ví, že jsem opravdová konkurence,“ řekla už dříve politička. Nyní jako jediná žena ve vysoké turecké politice prohlašuje, že „je na čase, aby muži u moci pocítili strach“. Svou kandidaturu na prezidentku oznámila jako první a její vize, že by se opozice měla spojit, zatím vypadá reálně. Kandidáti si v tureckých médiích v poslední době navzájem vyjadřují opatrnou podporu.
Akşenerová by svou rétorikou mohla přilákat jak konzervativní Turky nespokojené s vládou Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a naštvané korupcí vládnoucí garnitury, tak i zklamané fanoušky slabé opozice. Slibuje, že zruší přechod na prezidentský systém, který si Turci odhlasovali v loňském referendu, že napraví vztahy Turecka s Evropskou unií a znovu nastolí vládu práva.
„Jsem praktikující muslimka, šla jsem i pouť, ale vláda se musí opírat o zákony. Státní sekularismus umožňuje měnit zákony, které jsou vytvořené pro lidi, a měnit je tak, aby vyhovovaly potřebám obyvatel v průběhu času,“ popisuje bývalá členka nacionalistické Strany národní akce (MHP). Právě její předseda navrhl předčasné volby, které ostatní strany připravily o čas na přípravu předvolební kampaně a naopak hrají do karet silnému prezidentovi Erdoganovi.
Favoritem kemalistů je hlasitý kritik vlády
Jako jedinou opravdovou soupeřku pro autoritářského prezidenta Akşenerovou nyní označil i britský list The Guardian. Kandidátů je však několik. Kromě dcery imigrantů z Řecka chtějí Erdogana svrhnout ještě tři muži.
Kandidátem kemalistické Republikánské lidové strany (CHP) se překvapivě stal někdejší učitel fyziky Muharrem Ince, který slibuje, že bude „bojovat za demokracii“ a bude nestranný. Na znamení, že svému slibu dostojí, si na pátečním mítinku v Ankaře sundal stranickou placku a místo ní si připnul odznáček s tureckou vlajkou.
„Budu prezidentem všech. Osmdesáti milionů tureckých obyvatel, členů stran AKP, MHP, HDP i SP, levičáků, pravičáků, alevitů, sunnitů, Turků i Kurdů,“ prohlásil. Ince je podle Hürriyetu v Turecku známý svými vášnivými projevy v parlamentu a hlasitou kritikou vládní AKP.
„Vezmeme si zpět svou budoucnost, která nám protéká mezi prsty. (AKP) ničí naši radost ze života, krade budoucnost nejen naši, ale i našich dětí. Naši spoluobčané jsou nezaměstnaní, zanecháni svému osudu bez jídla, bez hlasu, bez dechu. Je naším úkolem ukázat jim cestu ven,“ slibuje s tím, že v kampani bude mluvit především o boji proti terorismu a proti korupci.
Jako kandidáta jej představil šéf strany Kemal Kiliçdaroglu, kterého Ince v minulosti málem připravil o post předsedy. O Kiliçdarogluovi samotném se přitom dříve spekulovalo jako o možném vyzyvateli současného prezidenta.
Demirtaş kandiduje z vězení, o post usiluje i 77letý islamista
Novou hlavou Turecka chce být i sedmasedmdesátiletý Temel Karamollaoglu, předseda islamistické konzervativní Šťastné strany (SP). Svou registraci volební komisi poslal 2. května společně s Akşenerovou a podle serveru Ahval slibuje, že po svém zvolení okamžitě zruší výjimečný stav, který v Turecku trvá už od neúspěšného pokusu o puč v červenci 2016.
Bylo toho dost, vzkazují Turci„Pokud lid řekne ‚dost‘, odstoupíme,“ řekl podle agentury Reuters v úterý Erdogan. A jeho slib mu v posledních dnech připomínají lidé na Twitteru. Víc než milion lidí už ke svým příspěvkům připojilo hashtag „tamam“, turecky „dost“. Vláda v čele s prezidentem je však označila za „hrdiny u klávesnice“ a vzkazuje, že jsou příspěvky falešné a zaplatila si je organizace Erdoganova kritika, klerika Fethulláha Gülena. U voleb se uvidí, dodala vláda. |
Pátý kandidát pak pochází z opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP). Její bývalý spolupředseda Selahattin Demirtaş je už od listopadu 2016 ve vězení pro podezření z kontaktů s teroristickou organizací Kurdská strana pracujících (PKK), jeho kolegové v tom však problém nevidí.
Podle listu Cumhuriyet žádají, aby byl na předvolební kampaň a volby samotné propuštěn. A i když se tak nestane, Demirtaş bude ke svým potenciálním voličům promlouvat ve video vzkazech.
Kromě prezidentských se 24. června uskuteční také parlamentní volby. Do těch se Erdoganova AKP už dříve spojila s oficiálně opoziční MHP a na konci dubna se k nim podle Hürriyetu připojila i menší pravicová islamistická strana Velká unie (BBP). Oznámil to její předseda Mustafa Destici.
Pro to, aby se v Turecku politické strany dostaly do parlamentu, potřebují získat alespoň 10 procent hlasů. Což je pro mnohé z nich nesplnitelná meta, a tak tvoří koalice. MHP výměnou za to, že bude v prezidentském klání podporovat právě Erdogana.
Toho spolu s AKP v pátek společně zaregistrovala jako svého kandidáta, píše Hürriyet. Všichni kandidáti nyní musí nasbírat sto tisíc podpisů tureckých občanů. Pro vítězství v prvním kole pak potřebují dostat více než 50 procent hlasů.
