Verdikt soudu ČTK zjistila ze soudní databáze.
Ústavní soudci se mohou zabývat jen konečnými rozhodnutími, proto nyní Rathovu stížnost odmítli. „Námitku, že trestní řízení vedl soudce, který měl být z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen, lze nepochybně uplatnit jako důvod pro podání odvolání proti prvoinstančnímu rozsudku,“ stojí v usnesení Ústavního soudu (ÚS). Námitka by obstála i jako důvod pro dovolání k Nejvyššímu soudu.
„Teprve po vyčerpání těchto opravných prostředků, bude-li se stěžovatel nadále domnívat, že jejich prostřednictvím tvrzený stav protiústavnosti napraven nebyl, by se stěžovateli otevřela cesta k zásahu ÚS,“ napsali ústavní soudci. Nezabývali se případnou podjatostí přísedícího Jaroslava Otáhala, který také čelil námitce advokátů.
S námitkou podjatosti Rathovi advokáti dříve neuspěli u Krajského ani Vrchního soudu v Praze. Podle obhajoby Pacovský ke kauze nepřistupuje nestranně. Právníci argumentovali například tím, že soudce údajně v dubnu 2013 umožnil novinářům, aby nahlédli do trestního spisu a pořídili fotografie některých listin. V ústavní stížnosti pak Rath připomněl také opakovaně prodlužovanou vazbu, k níž se ÚS již v minulosti kriticky vyjádřil.
Soud prvního stupně dosud v Rathově kauze nerozhodl. Projednávání případu pokračuje v únoru a březnu. Zbývá vyslechnout několik svědků a soudních znalců, na programu jsou také listinné důkazy. Žalobce Petr Jirát viní v kauze 11 lidí z ovlivňování veřejných zakázek ve stavebnictví a zdravotnictví. Týkaly se například opravy zámku Buštěhrad a gymnázia v Hostivici a modernizace středočeských nemocnic. Rath podle vyšetřovatelů o všem věděl a bral úplatky.
Vyšetřovatelé svá tvrzení staví na odposleších a sledování. Rath i většina obviněných vinu popírá. Tendry podle Ratha nebylo možné díky vícenásobné kontrole ovlivnit. Považuje se za oběť politiky. Hrozí mu až 12 let vězení. Policie ho zadržela v polovině května 2012, poté strávil zhruba rok a půl ve vazbě.
