Za uplynulý rok CIA podle neoficiálních údajů dodala zbraně méně než tisícovce povstaleckých bojovníků. Ti pak prošli výcvikem v Jordánsku, kde na ně dohlíželi instruktoři ze CIA. Jen pro srovnání – podle analýz americké tajné služby Asadův režim získal asi 20 tisíc nových bojovníků, které vycvičil spřátelený Írán a Hizballáh.
Asad a volbySyrský prezident Bašár Asad se domnívá, že je příliš brzo na to, aby se vyjádřil k tomu, zda bude kandidovat v příštích prezidentských volbách. V rozhovoru pro tureckou televizi Halk prohlásil, že se situace vyjasní v příštích čtyřech pěti měsících. Asad je v čele státu od roku 2000 a jeho druhý sedmiletý mandát končí v polovině příštího roku. Opozice zatím odmítala jakékoli vyjednávání s režimem, dokud nebude mít záruku, že Asad odstoupí. Proti tomu je největší spojenec Damašku Rusko, které opakuje, že o tom, kdo bude Sýrii v budoucnu vládnout, se musí rozhodnout ve volbách. Zdroj: ČTK |
Američtí experti upozorňují, že tak malá pomoc ze strany CIA nemá na rozložení sil na bojištích téměř žádný význam. Tajná služba se však brání, že výcvikový program nikdy neměl být výrazným zásahem do bojů. "Pomoc rebelům jim samozřejmě neuškodí, ale nikdy jim neměla ani vyhrát válku," uvedl pro server washingtonpost.com zdroj ze CIA, který si nepřál být jmenován.
Snahy CIA však naráží nejen na aktuální převahu Asadovců na syrských bojištích. Mnohé vycvičené a vyzbrojené povstalecké skupinky se totiž přidávají k radikálně islamistickým milicím.
Na sklonku záři například 11 povstaleckých skupin ohlásilo vytvoření aliance s islamistickou brigádou al-Nusra, která se netají svým napojením na teroristickou síť al-Káida. Spojené státy se tak dostávají do paradoxní situace, kdy jejich instruktory vycvičení Syřané bojují za al-Káidu, která má podle USA na svědomí útoky z 11. září 2001.
Islamisté nabízejí povstalcům lepší žold, zbraně a mohou se také pochlubit většími úspěchy na bitevním poli. "Čím dál více muslimů v Sýrii i za hranicemi si uvědomuje, že jsme jediná skutečná síla schopná a ochotná bránit syrský lid před tímto zrůdným režimem, aniž bychom k tomu potřebovali pomoc Západu," prohlásil šéf nové aliance Mohammed al-Líbí.
Polovičatý a opatrný přístup při pomoci syrským rebelům podle mnohých odráží nejednoznačný pohled Obamovy administrativy na syrský konflikt. Washington chce na jednu stranu získat v regionu vliv, zároveň však odmítá větší účast v konfliktu, který si za dva roky trvání vyžádal přes sto tisíc obětí (více o obětech konfliktu v Sýrii čtěte zde).
Pomoc, která nepomáhá
Mezi předními představiteli CIA se pomalu šíří frustrace. "Situace v Sýrii se vyvíjí mnohem rychleji, než dokáže naše administrativa reagovat," uvedl republikán Mike Rogers po setkání se zpravodajskými špičkami. O konkrétních detailech odmítl mluvit kvůli utajení, prozradil však, že z debaty vyplynulo následující: "Americká podpora opozičních skupin v Sýrii je nedostatečná a chybí jí jasně stanovené cíle."
Podobně hovoří i veteráni amerických tajných služeb. Od svých kolegů operujících v Jordánsku prý často slýchají, že ve výcvikových táborech často musí "dělat něco z naprosto ničeho".
Vyjma lehkých zbraní, munice a výcviku od CIA má syrským povstalcům dodávat nevojenskou pomoc také americké ministerstvo zahraničí. Od něj se rebelům dostává například vozidel, vyspělých komunikačních systémů či zdravotnického vybavení pro ošetření na bitevním poli.
Jeden z představitelů syrských povstalců uvedl, že dodávky CIA zdaleka nestačí pokrýt veškeré chybějící vybavení. Podle jeho slov je to však lepší, než kdyby vůbec žádnou pomoc nedostali. Podle něj se Washington zdráhá dát rebelům zbraně, které chtějí nejvíc, a to protitankové a protiletadlové střely (více čtěte zde).
