Kárný senát jednal v případu exekutorky Tetzeliové o třech kárných návrzích, které podal ministr spravedlnosti.
Podle senátu exekutorka hrubě porušila své povinnosti plynoucí z exekučního řádu tím, že neřídila a nekontrolovala své zaměstnance.
Napište námMáte zkušenosti s praktikami exekutorské kanceláře Martiny Tetzeliové? Napište nám e-mail na adresu: redplz@mfdnes.cz |
Ti při výkonu takzvaných mobiliárních exekucí, tedy sepisování movitého majetku dlužníků, v řadě případů postupovali nepřípustným způsobem, a to tak, že vyvíjeli psychický nátlak například na blízké dlužníků.
"Postup svých zaměstnanců soudní exekutorka tolerovala, a dokonce před dohledovým orgánem obhajovala," uvedla mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová.
Podle soudu také Tetzeliová účtovala dlužníkům v exekučním řízení zcela neodůvodněné a uměle vytvořené náklady. Třeba výdaje na detektivní a asistenční služby. Detektivové například zjišťovali údaje o pobytu dlužníka, které přitom exekutorka získat od příslušných orgánů či úřadů bezplatně, tak jak to umožňuje exekuční řád.
V některých případech také účtovala služby, které detektivní či asistenční firmy vůbec neprovedly.
Tetzeliová musí zaplatit pokutu, ale exekutorskou praxi může vykonávat i nadále. Soud jí další činnost v oboru nezakázal.
Dosud bylo nejvyšší pokutou 1,5 milionu
K udělení dosud nejvyšší sankce se stručně vyjádřila také Exekutorská komora ČR. "Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici písemné vyhotovení rozhodnutí, nevíme, ze kterých skutkových okolností Nejvyšší správní soud vycházel. V případě, že se prokázaly popsané skutečnosti, považujeme je za protiprávní, neetické a nepřípustné," uvedla mluvčí komory Petra Báčová.
Doplnila, že komora exekutorské úřady pravidelně kontroluje. "U kárně trestaných soudních exekutorů posilujeme preventivní kontroly, při nichž se přihlíží i ke zjištěním kárného soudu," sdělila Báčová.
Nejvyšší správní soud převzal kárná řízení s exekutory v roce 2009. Do té doby jejich prohřešky řešila Exekutorská komora.
Kárný senát Nejvyššího správního soudu v prvních letech své činnosti ukládal exekutorům spíše pokuty v řádu desetitisíců korun, postupně se ale horní hranice zvyšuje.
Dosud nejvyšší pokutu dostal loni v říjnu exekutor Jozef Višváder. V jedné exekuční věci nerespektoval přerušení řízení a chtěl dražit nemovitost, přestože jím vydaný exekuční příkaz byl v katastru nemovitostí zapsaný až jako třetí v pořadí. Další jeho chybou bylo to, že zavčas nezaplatil svůj více než desetimilionový dluh, a sám proto čelil hrozbě exekuce (více o případu čtěte zde).
