Kousek od Černošic je Berounka přírodně zúžená a mělká. Právě sem se upírají oči starosty šestitisícové obce Filipa Kořínka.
"Když začne tání a uvolňují se ledy, hrozí v tomhle místě zúženého průtoku vytvoření ledové hradby. Pokud nepovolí ve stejné chvíli jako ledy nad ní na řece, může se ucpat proudnice a stoupnout hladina. Je to situace, kterou my sami nejsme schopni řešit," řekl iDNES.cz Kořínek.
Co v Česku bojuje s říčním ledemNa Labi mají tři plavidla - laik by řekl ledoborce, ale správa povodí ten název odmítá. "Jsou to dva padesátitunové a jeden 350tunový člun, ten větší má zesílenou příď, najíždí na led a láme ho. Menší čluny mají vpředu šípovou radlici. Zvládnou lámat led do deseti centimetrů," říká mluvčí Povodí Labe Václav Jirásek. Používají se v přístavech. Na žádost integrovaného záchranného systému může zasáhnout armáda. Má specializovanou ženijní techniku, na lámání tenčího ledu lze nasadit i obojživelný transportér. Krajní možností je odstřel ledu trhavinou. Tuto zimu armádu o pomoc zatím nikdo nežádal. Také je možné nasadit jakousi variantu "průtokového ohřívače", jako nedávno na Moravě při rozmrazování stavidel. A nebo požádat o pomoc teplárnu - horká voda z té přerovské takto vodohospodářům pomohla vyčistit zamrzlý náhon. Další možností je rozbíjet led těžkou technikou, např. kráčejícími bagry. |
Podle starostových informací totiž není k dispozici technika, která by na řece o šířce Berounky uměla hradbu uvolnit. A kdyby se měl led odstřelit náloží, předpisy by velely evakuovat polovinu města. Kusy ledu, který se navíc neustále převaluje a hýbe, mohou létat daleko a ohrozit lidi.
Starosta Kořínek proto doufá, že stejně jako loni ledová hradba pod tlakem vody a ledu shora povolí včas. Ale má i plán B.
"Při ucpání toho hrdla a stoupnutí hladin bychom evakuovali několik málo trvale obývaných domů a desítky chat. Podle správy povodí sice nemá to mělké hrdlo přímý efekt na tvorbu hradby, ale máme teď dobrý fotomateriál, který prokazuje opak. Budeme tedy žádat správu, aby to hrdlo vybagrovala. Což je ovšem administrativně i finančně nákladné," uzavírá Kořínek.
Teplotu řek "střeží" elektrárny i přehrady
Berounka je svým způsobem netypická. Obecněji totiž častěji zamrzají menší toky (menší masa vody prochladne rychleji). A například Vltavu či Labe zčásti chrání to, že vodohospodáři upouštějí vodu z přehrad, kterou lze s ohledem na okolní mráz považovat za teplou. Labe také ohřívá elektrárna v Mělníku.
Na řádově menších řekách, než je Berounka - třeba na Bystřici v západočeském Ostrově - mohou vodohospodáři zasáhnout snadněji.
"Když ještě panovaly třeskuté mrazy, oslovili jsme Povodí Ohře, jeho lidé na základě naší žádosti v obci Kfely (na západ od Ostrova, pozn. red.) udělali několik zásahů do říčního koryta. Rozbili ledové kry, které vytvářely vzdouvání a hrozbu, že se při oteplení Bystřice rozlije. Díky tomu zásahu hladina Bystřice na rizikových místech klesla až o 40 centimetrů," popsal iDNES.cz modelovou spolupráci obce s povodím starosta Ostrova Pavel Čekan (více o zásahu speciální techniky čtěte zde).
V povodí Ohře navíc mají s povodněmi v posledních letech zkušenost a po trojici záplav na Bystřici v letech 1998, 2000 a 2002 je koryto řeky na řadě míst už upravené. "I tak ale naši hasiči monitorují tok a kdyby došlo k rizikové situaci, řešili bychom to," dodal Čekan.
Rozbít led bagrem není vždy k užitku
Rozbíjení ledu nicméně není univerzálním lékem. Například na Šumpersku zasahovali v minulém týdnu pracovníci Povodí Moravy podél toku Merty ve Vernířovicích, Vikýřovicích a Petrově, kde tloušťka ledu dosáhla 40 centimetrů. "Chceme se ale rozbourání ledu vyhnout, pokud to jde," říká mluvčí povodí Veronika Slámová.
Když se totiž do ledu zakousnou kráčející bagry, hrozí, že rozlámané kry zatarasí řeku níže na jejím toku. Takže příliš horlivý zásah těžkých Menzi Mucků, kterých má povodí necelé dvě desítky, může udělat více škody než užitku. Pokud to jde, vytahují se proto rozbité kry na břeh.
"Zasahujeme, když hrozí voda vylitím ze břehů, těch případů zatím bylo jen několik. Na mnoha řekách voda proudí dobře, i když jsou zamrzlé. Musíme ale hodně kontrolovat jezy, stavidla a náhony. Museli jsme třeba rozmrazovat stavidla v Litovli novým postupem, vlastně jsme napodobili průtokový ohřívač," řekla iDNES.cz Slámová.
Míst, kterých sleduje jen Povodí Moravy, je na Moravě asi sto a na Dyji dalších padesát. A přestože vodohospodáři sledují stoupání hladiny i díky husté síti čidel Českého hydrometeorologického ústavu, člověk zůstává v terénu nezastupitelný. "Zámrazy, zásoby vody ve sněhu či tloušťka ledu, to všechno se měří lidskýma rukama, abychom věděli, na co se připravit," uzavírá mluvčí povodí.
