V Egyptě se po volbách strhne tvrdý boj o moc, hlásí český pozorovatel

Volební maraton v Egyptě se blíží ke konci. Tento týden začala poslední etapa hlasování a už brzy budou jasní definitivní vítězové. Skoro jistě to budou islamisté. Egypt čeká turbulentní období, lze čekat tvrdý boj o rozdělení moci, říká politolog Oldřich Vondruška, který na volby dohlížel coby nezávislý pozorovatel.

Egypťané volí svobodně po desítkách let. Jak k volbám přistupují? A mají o ně zájem?
Egypťané měli zájem volit zvláště v prvním kole. Panoval tady velký entuziasmus, neboť tyhle volby jsou na rozdíl od všech předchozích v mnoha směrech opravdu svobodné a demokratické. Nicméně postupně zájem upadal. Řada lidí hlavně liberálnějšího smýšlení je přesvědčena, že hlavní cíle revoluce nebyly naplněny a že není síla, která by něco mohla změnit. Je třeba mít na paměti, že volby jsou tady povinné a neúčast je pokutována 500 egyptskými librami (asi 1 700 Kč, pozn. red), proto řada z nich vhodila neplatný lístek. Lidé nevěří žádné politické straně.

Oldřich Vondruška

Vystudoval Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a má PhD z oboru mezinárodních vztahů se zaměřením na Blízký východ. V rámci studia pobýval na univerzitách v Káhiře a Damašku. Je místopředsedou občanského sdružení Baraka, které se zaměřuje na podporu dialogu a šíření informací o zemích Blízkého východu a severní Afriky. Je mu 34 let.
Jako nezávislého pozorovatele ho k egyptským volbám pozvala egyptská nevládní organizace.

Zaznamenal jste během voleb nějaké nesrovnalosti či podvody?
Nezaznamenal jsem nějaké hrubé porušování volebního procesu typu vyhrožování násilím či zjevné kupování hlasů. Největší prohřešky se týkají třeba volení mimo plentu, nedostatečné kontrolováni identity zahalených žen, skryté kampaně před volebními místnostmi a podobně.

Hlavní slabina volebního procesu spočívá v převozu volebních uren z volebních místnosti do hlavní sčítací stanice. Převoz uren je plně v režii armády a mimo kontrolu nezávislých pozorovatelů. Tam je prostor pro možné manipulace.

Můžete popsat atmosféru v zemi, která tam panuje skoro rok po pádu Husního Mubaraka?
Mezi mnoha lidmi panuje velká deziluze, protože hlavních cílů revoluce, tedy potrestání představitelů minulého režimu a ustavení civilní demokratické vlády, zatím nebylo dosaženo. Všichni čekají, co se stane po volbách, zda se podaří ustavit vládu, která bude schopna zajistit politický řád a ekonomický rozvoj. Velkou otázkou je setrvání armády u moci. Nechce předat své pravomoci nové vládě a parlamentu, ale počkat na červnové prezidentské volby.

Situace je poměrně nestabilní a napjatá. Občas se objevují zprávy o střetech při demonstracích v ulicích. Neměli by být turisté v Egyptě opatrnější?
Situace je primárně nestabilní v centru Káhiry, zvláště kolem náměstí Tahrír a v některých okolních ulicích. Situace v turistických centrech, kam Češi nejčastěji jezdí, je podle mých informací klidná. Tam se v podstatě ani během revoluce a největších demonstrací nic zásadního nedělo. Je to i proto, že lidé, kteří v resortech pracují, si jsou dobře vědomi své závislosti na příjmech z turismu. Myslím si, že tam bezprostřední nebezpečí pro české turisty nehrozí.

Egyptské volby

Egyptské parlamentní volby jsou komplikované a rozdělené do několika etap. Ta poslední skončí příští týden. Nové Lidové shromáždění by se mělo poprvé sejít 23. ledna.
Ve všech předchozích kolech kralovaly islamistické strany. Nejvíce hlasů získala umírněná Strana svobody a spravedlnosti spojená s dříve zakázaným Muslimským bratrstvem. Za ní se drží ultrakonzervativní salafistická strana Núr.
Podle prvních výsledků je situace podobná i ve třetí etapě. Muslimské bratrstvo získalo zatím 37,5 procenta hlasů, strana Núr je druhá. Očekávané vítězství islamistů vyvolává na Západě obavy o budoucnost dosud dobrých vztahů Káhiry s USA a o budoucnost mírové smlouvy s Izraelem.
Zatím ale není jasné, do jaké míry budou islámští rivalové spolupracovat nebo soupeřit, píše agentura Reuters. Strana Núr by ráda zavedla striktní právo šaría, Muslimské bratrstvo by ale mohlo spíše vytvořit koalici s liberály, míní analytici.

A v Káhiře nebezpečí hrozí?
Myslím, že není dobré se pohybovat v okolí náměstí Tahrír, ačkoliv i tam je situace klidnější než před čtrnácti dny, kdy tam armáda udělala zátah a kompletně vypálila stanové městečko revoluční mládeže. Armáda také zablokovala betonovými zátarasy hlavní místo střetů. V ostatních částech Káhiry je podle mě klidný stav.

Ve volbách zatím vítězí islamistické strany. Proč podle vás slaví tak velký úspěch?
Islamisté ze Strany svobody a spravedlnosti a Strany světla (salafisté) mají velmi dobrou organizaci, která existovala pololegálně už za Mubarakova režimu. Zároveň je to jediná reálná politická opozice vůči vojenskému režimu, řada jejích představitelů byla vězněna. Proto se těší vysokému kreditu. Během revoluce pak obě organizace zajišťovaly bezpečnost a sociální služby v mnoha městech, když vládní instituce nefungovaly. Rovněž měly velmi dobře organizovanou volební kampaň s propracovanou strategií, jak ovlivnit voliče ve svůj prospěch, a dostatek finančních prostředků

Jak moc se podle vás teď Egypt změní a v čem?
Egypt čeká velmi turbulentní období, připravují se velké demonstrace na výročí revoluce 25. ledna. Viděl jsem přesuny těžké vojenské techniky v Marsa Matruh směrem do Káhiry, která se připravuje na možné střety s demonstranty. Lze očekávat tvrdý zápas mezi Nejvyšším vojenským vedením, novou vládou a radikálními revolucionáři a aktivisty o rozdělení politické i ekonomické moci a budoucí podoby země. Situace je teď velmi nestabilní, turbulentní a těžce předvídatelná, dokonce i pro znalce egyptských poměrů.