"Hladina hormonů stoupla, ale v neobvyklou dobu. Takže zase nic nevíme. V polovině ledna tedy odebereme nové vzorky, ty by měly ukázat víc," řekla mluvčí zoo Věra Vrabcová.
Delhi se v roce 2002 stala první indickou slonicí v Evropě, u které se inseminace zdařila. Slůně se ale tehdy narodilo mrtvé. Loni na podzim se druhý pokus o umělé oplodnění nepovedl vůbec, po použití zmrazeného sloního spermatu Delhi nebyla vůbec březí.
Takto probíhalo první umělé oplodnění Delhi
Nyní zoo použila čerstvé sperma od samce Calvina z ostravské zoologické zahrady. Pokud by berlínská analýza ukázala úspěšnou inseminaci, muselo by březost slonice potvrdit ještě vyšetření ultrazvukem.
Pohlaví slůněte by rozhodlo o tom, jestli zůstane v Ústí
V ústecké zoo nyní žijí dvě slonice. Kala je zde už pětadvacet let, mladší Delhi k ní přibyla o dva roky později. Pokud by se Delhi narodila sloní slečna, mohla by s matkou i Kalou v Ústí zůstat. Kapacita sloního pavilonu totiž třem zvířatům postačuje.
Kdyby se ale v Ústí povedlo odchovat sloního samce, musel by se časem přestěhovat jinam. Na dospělé samce, kteří bývají v době říje velmi agresivní, totiž není zoo v krajském městě zařízená. Zhruba po sedmi letech by se tedy slon musel stěhovat do jiné zahrady.