Jak se tam dostal zatím odborníci netuší. Dosud známé stopy po této Tóře - neboli návodu a poučení židovského národa, které je uložené v pěti starozákonních knihách Mojžíšových, totiž končily v Anglii. Před několika týdny však do Lipníka přišel dopis, který hledání směřuje jinam.
"Před měsícem mi napsal z USA rabín Meryl M. Crean, který tam vede židovskou komunitu seniorů. Vlastní svitek lipenské Tóry a hledá pana Schreibera, který jako poslední chlapec četl z tohoto svitku při svém bar micva," popisuje Libuše Křenková, jedna z koordinátorek judaistických projektů v Lipníku nad Bečvou.
S Jiřím Schreiberem, posledním žijícím lipenským Židem, který přežil holokaust, shodou okolností pořádala besedu. "Rabín chtěl ujistit pana Schreibera, že svitek je v dobrém stavu, a že ho v budoucnu obnoví do košer stavu a budou používat v komunitě o významných svátcích," dodává Křenková, která začala pátrat po tom, jak se svitek dostal z Lipníka až do USA.
Díky kontaktům v Židovském muzeu se dozvěděla, že před válkou vlastnily Tóry židovské komunity. V květnu 1942 pak pražský nacistický úřad Ústředna pro židovské vystěhovalectví přikázal židovským obcím s výjimkou Sudet, aby všechny své liturgické předměty, knihy a archiválie zaslaly do Prahy do sbírek právě vznikajícího Židovského ústředního muzea.
"Podnět k jeho založení dali pracovníci pražské židovské obce, aby zachránili předměty, jejichž majitelé byli deportováni do koncentračních táborů," vysvětluje Křenková.
Komunisté vzácné svitky Tóry z muzea prodali
CO JE TÓRATóra je návod a poučení židovského národa, které je uložené v pěti starozákonních knihách Mojžíšových. Je základním dokumentem judaismu a dala základ celému židovskému právu. |
Za druhé světové války se součástí sbírek muzea stalo téměř 1 800 svitků Tóry. Po roce 1945 si obnovené židovské obce vzaly Tóry zpět, ale po zániku mnoha z nich se svitky vrátily do muzea, které komunisté zestátnili.
"Tehdejší paní ředitelka Hana Volavková hodlala v synagoze v pražské Michli zřídit muzeum svitků a ty se sem svážely a ukládaly v letech 1956 až 1959," popisuje Křenková.
Přestože byl v zahraničí o sbírky velký zájem, ředitelka podle ní nabídkám o odkoupení odolávala. "Jenže komunisté začali liturgické předměty do zahraničí prodávat prostřednictví podniku zahraničního obchodu Artia. Tak se stalo, že po nalezení vhodného kupce uvolnili pracovníci muzea v roce 1963 Tóry k prodeji. Přibližně 1 500 svitků koupil neznámý filantrop," říká Křenková.
Právě mezi nimi byl zřejmě i svitek Tóry číslo 1222/10 z Lipníka. Tady však stopy zatím končí. "Co se s ním dělo dál musíme vypátrat. Bude nutné se obrátit na malé muzeum v Kent House v Londýně. Zjistit, jak se dostala až za Atlantik, bude ale zřejmě složitější," dodává Blanka Prudilová z lipnické radnice.
