Férové školy po česku: génius má ve třídě počítač, postižený asistenta

Mimořádně nadaný autista, zakřiknutá dívka s lehkým mentálním postižením, děti ze sociálně slabších rodin. Základní škola v Šaraticích na Vyškovsku zvládá učit různě znevýhodněné žáky pohromadě s těmi, které žádné handicapy nemají. Za to dnes získala ocenění Férová škola.

Ilustrační snímek | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Certifikát Férová škola jim udělila nezisková organizace Liga lidských práv. Stejně jako pěti dalším. Všechny mají společně jedno: nabízejí individuální a spravedlivý přístup ke všem dětem bez ohledu na jejich handicapy.

A s čím přesně si v Šaraticích museli poradit? Chodí k nim například autistický chlapec, který je mimořádně nadaný. Přeskočil první třídu a šel rovnou do druhé. "Má obrovské znalosti skoro na úrovni páté třídy a je mimořádně hudebně nadaný," popisuje ředitelka Eliška Novoměstská.

Problém nastal, když měli jet jeho spolužáci na školu v přírodě. "Má problém se sociálním přizpůsobením a my jsme předpokládali, že týden na škole v přírodě nezvládne," vypráví ředitelka.

FÉROVÁ ŠKOLA

Školy mají od Ligy lidských práv možnost získat doklad, že nabízejí individuální přístup a snaží se integrovat znevýhodněné děti.

Certifikát je platný dva roky, pak musí školy zažádat o prodloužení. S certifikovanými školami Liga lidských práv spolupracuje, pořádá u nich semináře a společně přicházejí na to, jaké jsou nejlepší cesty k integraci.

Jako první získaly certifikát loni v říjnu čtyři školy (více čtěte zde).

Cílem inkluzivního vzdělávání je, aby různě znevýhodněné děti zůstávaly v hlavním vzdělávacím proudu. Tedy aby chodily do základních a nikoli do speciálních (bývalých zvláštních) škol.

Přesto se to škola společně s jeho rodinou rozhodla alespoň zkusit. Rodiče ho s pomocí pedagogické asistentky připravovali na to, že bude v jiném prostředí, bez rodičů, že na čas přijde o své zažité rituály. První dva dny na škole v přírodě byly krušné, chlapec nemohl spát, byl dezorientovaný. "Třetí den už to bylo mnohem lepší. Vrátil se domů šťastný a spokojený," uvedla Novoměstská.

Další příklad. Lehce mentálně postižená dívka, která do Šaratic přišla ve třetí třídě. "Byla zakřiknutá, nekomunikovala, byla vystresovaná," vypráví ředitelka.

Ve škole dostala asistenta, začala se učit podle individuálního vzdělávacího plánu, snížily se na ní nároky, měla méně hodin než její spolužáci.

Tato dívka vlastně odstartovala to, za co dnes škola získala certifikát. "Je to čtyři roky nazpátek. Poradna nás požádala, jestli bychom ji nevzali k nám na školu, že by měla změnit kolektiv. Do té doby jsme tady postižené děti neměli," vzpomíná ředitelka na dobu, kdy se začali zajímat o inkluzivní vzdělávání.

"Bylo to v době, která přála integraci a inkluzi. Měli jsme možnost získat z úřadu práce pedagogickou asistentku. Přijali jsme ji a zjistili, že to jde. Dívka zvládla první stupeň a teď krásně zvládá druhý," doplnila Novoměstská.

Učitelé se musí na hodiny víc připravovat

Učit sociálně znevýhodněné, nadané, lehce mentálně postižené pohromadě s "průměrnými" školáky je náročné, a to především pro učitele, zdůrazňuje ředitelka.

"Ve třetí třídě máme jednoho mimořádně nadaného žáka a dva s lehkým mentálním postižením. A bez asistenta by to nešlo. Ten se v hodinách věnuje dětem s lehkým mentálním postižením," popisuje.

Pro nadaného žáka zase musí učitel vymýšlet práci navíc. "Když má dodělané všechny úkoly, pracuje na počítači, který má ve třídě a kde má různé výukové programy," uzavírá Novoměstská.

Loni v říjnu získaly certifikát první čtyři školy. Proces certifikace je u každé školy jinak dlouhý. Liga lidských práv se snaží přihlížet ke specifikům regionu, například k etnickému rozložení v daném městě. Do škol jezdí opakovaně, sleduje výuku a studuje školské dokumenty.

Certifikát je pro školy určitou známkou prestiže a vodítkem pro rodiče při výběru nejlepší školy pro dítě.