"Účinnost zákona se odsouvá o jeden rok, na 1. ledna 2011," řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Veronika Ludvíková.
Návrh zákona je nyní ve Sněmovně v druhém čtení. Pozměněnou verzi tedy ještě musí posvětit poslanci a pak Senát a prezident. Stínová ministryně ČSSD Marie Benešová již dříve uvedla, že s návrhem souhlasí. - čtěte více o Pospíšilově projektu domácího vězení
Problémem projektu je zejména cena elektronických náramků a monitorovacího systému. Ty měly po vzoru Británie vězně hlídat, aby se nevzdalovali z domova, případně z práce.
Právě kvůli těmto nákladům ministerstvo, které má v ekonomické krizi omezený rozpočet, plán o rok posunulo. "Ano, je to hlavní důvod," řekla iDNES.cz mluvčí Ludvíková.
Podle dřívějších odhadů mělo zavedení domácího vězení stát celkově stamiliony. Ludvíková ale nechce komentovat, kolik přesně by nákup elektronických náramků a zavedení monitorovacího systému stálo.
"To v současné době nelze říci z řady důvodů. Kromě strategických i proto, že záleží, jak by bylo to výběrové řízení nastaveno," sdělila mluvčí.
Náklady by se časem zaplatily
Dlouhodobě by stát zavedením domácího vězení každopádně ušetřil. Jeden vězeň stojí v Česku denně přes 800 korun. V domácím vězení by náklady měly klesnout na 300 korun.
Pokud by se do domácího vězení postupně dostaly tisíce vězňů, jak plánoval exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, stát by ušetřil stamiliony ročně. Náklady na zavedení by se tedy za několik let zaplatily a stát by začal díky projektu šetřit.
Sám Pospíšil už ale v květnu, těsně před odchodem z funkce, připustil, že plán domácího vězení se kvůli velkým počátečním nákladům asi o rok odloží.
Vězni by si měli více přispívat
Ministryně spravedlnosti úřednického kabinetu Daniela Kovářová nyní přemýšlí, jak projekt ještě zlevnit. Chce zavést vyšší spoluúčast vězňů, kteří mohou při domácím vězení docházet do práce v místě bydliště.
"Přispíval by si na realizaci trestu nějakým obnosem, čímž by se projekt zlevnil. Je ekonomická krize a ministerstvo je podfinancované," řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva.
Například v USA si "domácí vězeň" hradí okolo 50 procent z nákladů na své monitorování. Americké úřady za něj ve výsledku platí jen třetinu až čtvrtinu peněz, než by stálo klasické věznění.
