Teď mu svitla alespoň malá naděje - ve středu ráno byl převezen do nemocnice v kuvajtském hlavním městě, kde se o něj budou starat nejlepší lékaři. Ale splnit mu jeho sen vrátit zpátky ruce - to nedokáží.
Dvanáctiletý Alí Ismaíl Abbás byl doma se svou rodinou, když jejich byt v Bagdádu zasáhla americká střela. Při útoku utrpěl vážné popáleniny, přišel o obě paže, ztratil otce, těhotnou matku, bratra, tetu, tři bratrance a další tři příbuzné.
Lékaři varovali, že brzy zemře, pokud během několika následujících dní nedostane odbornou léčbu.
Do Kuvajtu přicestoval se svým strýcem, byl ihned přijat na jednotku intenzivní péče nemocnice Abú Síná, kde by se ještě tento týden měl podrobit první operaci.
Ošetřovatelka napsala Bushovi
"Situace je hrozná, jestli tu zůstane, zemře," napsala před několika dny zdravotní sestra z bagdádské nemocnice Fatina Šaráhová, která se stará v nemocnici o Alího, v dopise americkému prezidentovi Georgi Bushovi.
Stav chlapce se den za dnem zhoršoval. Lékaři měli obavy, že navzdory zvláštní péči chlapec umře na celkovou otravu krve.
"Prosím, pošlete pro něj jednu z vašich helikoptér nebo letadel. Máte všechnu tu moderní technologii, která nás bombardovala a tu tragédii způsobila. A teď nemůžete poslat jediné letadlo, abyste zachránili jeho život?" uváděla dál v dopise sestra Fatina.
V Evropě i jinde ve světě vznikají na pomoc Alímu finanční fondy. Jen v Británii už bylo vybráno na 230 tisíc dolarů (asi šest milionů korun) a britské ministerstvo obrany má oficiální žádost, aby zorganizovalo převoz Alího do Británie.
Maharani Gajtri Deviová, manželka bývalého vládce indického státu Džajpúr se nabídla, že bude léčení Alího sama financovat. Problém je však v tom, že stav chlapce je natolik vážný, že by mu převoz mohl ještě více uškodit.
"Transport pro něj musí být bezpečný. Jeho stav musí být stabilizován," uvedla britská konzervativní politička Carolina Spelmanová, která organizuje pomoc pro Alího v Británii. Navíc koaliční jednotky upozorňovaly i na to, že v Bagdádu doposud nebyla bezpečná situace.
Naděje ještě žije
Cesta ven z Iráku je jedinou možností, jak se pokusit vrátit Alího do života i jinak. Alí by mohl dostat protézy, v lepším případě by se pak lékaři mohli pokusit i o transplantaci jedné, nebo dokonce obou rukou.
"Pokud někdo převeze chlapce do Londýna, dám dohromady členy našeho týmu... operatéry a uvidíme, co bude možné udělat, abychom mohli chlapci transplantovat přinejmenším jednu, možná i obě ruce," řekl v Londýně Australan Earl Owen z londýnské nemocnice sv. Marie, jeden z největších světových odborníků na transplantace končetin. Celou operaci by jeho tým dobrovolníků provedl zadarmo.
"Nové ruce" jsou pro Alího snem, který ho ještě drží při životě. "Můžete mi pomoci vrátit mi ruce?" ptal se před několika dny zoufale reportérky agentury Reuters Sámii Nákhúlové.
"Myslíte, že by mi doktoři mohli dát nový pár rukou? Jestli je nedostanu, tak se zabiju," plakal Alí.
Když byl menší, chtěl být důstojníkem. Pak už ne, přál si být jednou lékařem. "Ale jak můžu teď, když nemám ruce?"
 Kuvajtský chirurg Imad Najada operuje dvanáctiletého iráckého chlapce, který přišel o rodinu a obě ruce při raketovém útoku v Bagdádu. (16. dubna 2003) |
