Test potvrdil čtvrtý případ BSE

Kontrolní test imunohistochemickou metodou definitivně potvrdil čtvrtý případ BSE v Česku. Veterináři proto utratí 22 vrstevnic sedmileté krávy ze Šestajovic u Prahy i její tři potomky. Pak je rovněž podrobí testu na BSE. "Postup tedy bude stejný jako u druhého a třetího případu zjištěného v Česku," informoval už minulý týden iDNES mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

"Pokud nebude zjištěn další případ, vrátí se život v Šestajovicích do starých kolejí," dodává Duben.

"Myslím, že všechna by měla být v pořádku," řekl po zjištění nákazy o zvířatech z rizikové skupiny zootechnik Zemědělské obchodní společnosti Šestajovice Martin Gažík. Mezi potomky nakažné je i jedna březí kráva. 

Chovatelé v Šestajovicích budou, podobně jako v Deblíně, kde byl odhalen třetí případ BSE, odškodněni. "Podle veterinárního zákona patří BSE do seznamu nebezpečných nákaz, což kromě toho, že jde o nákazy, které podléhají povinnému hlášení, znamená, že se na ně vztahuje odškodnění v plné výši," vysvětluje mluvčí veterinářů.

V Šestajovicích netuší, jak se kráva nakazila
Zemědělci ze Šestajovic podle Gažíka netuší, jak se mohla nemocná kráva nakazit. "Nejsme si ničeho vědomi," řekl novinářům.

Dodal, že chov byl uzavřený. Z bezpečnostních důvodů do chovu nenakupovali nové jedince a dobytek nekrmili ani masokostní moučkou.

Zemědělci ze Šestajovic kvůli nákaze zastavili dodávky hovězího. Mléko ale zpracovatelům prodávají dál.

Tato zemědělská společnost chová celkem 400 dojnic, 298 jalovic a asi 149 telat.

"Pocit je to hrozný. To si nikdo nedovede představit," dodal zootechnik. Podle něj se nedá škoda vyčíslit v penězích. Věří, že nezkrachují a podaří se uzavřený chov zachovat.

"Co se dál z toho vyvine, zatím nevíme. Žádné konečné rozhodnutí ještě nemáme, je to jen předběžné. Je to ale hrůza pro každého zemědělce," uvedla minulý týden pracovnice, která je v podniku už 32 let.

Šestajovičtí zemědělci se podle Gažíka zaměřují spíše na výrobu mléka a produkci prasat. Dopad případného poražení rizikové skupiny skotu podle něj zatím nelze určit.

Další články o BSE

Holejšovský: Zemědělci nic neznedbali
Podle ředitele Státní veterinární správy Josefa Holejšovského zemědělci ze Šestajovic nechybovali. "K infekcím došlo někdy před pěti lety, kdy v dobré víře nakupovali krmné směsi, které mísírna dělala v dobré víře, že zpracovává zdravotně nezávadnou masokostní moučku," řekl Českému rozhlasu.

"Pravděpodobně mohlo v mísírně dojít ke křížové kontaminaci, tím, že se na stejném zařízení vyráběla krmná směs pro prasata a drůbež, u kterých se masokostní moučka používat může," dodal. Od 1. dubna se už nesmí vyrábět  krmná směs pro skot na stejném zařízení jako pro jiná zemědělská zvířata.

"Druhá možnost je ta, že v tehdy distribuovaných mléčných krmných náhražkách byl mléčný tuk, tedy máslo, nahrazen v některých případech kafilérním tukem a ten mohl být zdrojem nákazy," doplnil Holejšovský.

Podle něho by mohla být z hlediska nákazy riziková zvířata narozená v letech 1994 až 1997. "Po tomto roce se už v západní Evropě masokostní moučka vyráběla podle zpřísněných kritérií Evropské unie. U nás se tak vyráběla už dříve. Je tu tedy naděje, že případů bude ubývat," vysvětlil v rozhlase.

"Opět je potřeba zdůraznit, že povinnost vyšetřovat kusy starší 30 měsíců, popřípadě i kusy, u nichž z různých důvodů nelze stanovit věk, dává spotřebitelům jistotu, že na pulty řeznictví se žádné závadné maso nedostane," uklidňuje mluvčí vetrinářů Josef Duben.

Na třetí případ se přišlo na jatkách
Třetí případ BSE veterináři odhalili na brněnských jatkách. "Pětiletá kráva byla poražena ve středu 25. září v Brně. Maso veterináři vyšetřili metodou Western Blot. Test byl pozitivní," řekl koncem minulého týdne Duben. Veterináři usmrtili  dva její potomky a deset vrstevnic. - podrobnosti v tomto článku

První nakažený kus v Česku byl odhalen loni v červnu v Dušejově na Jihlavsku. Druhý pak v srpnu ve Světnově na Žďársku. Obě farmy fungují dál.

V Dušejově šlo na jatka kvůli BSE 134 krav, na statku ve Světnově čtyři kusy skotu. Od té doby bylo na uto nemoc vyšetřeno čtvrt milionu krav.

V rámci prevence BSE platí v Česku mimo jiné povinnost likvidace tkání rizikových z hlediska přenosu nemoci.

Od příštího roku se počítá se zákazem využívání těl uhynulých zvířat pro výrobu masokostních mouček určených na krmiva. Zkrmování masokostních mouček nepřežvýkavcům chce veterinární správa případně zakázat až od okamžiku vstupu Česka do EU.

Nejvíce případů BSE byl zaznamenán ve Velké Británii: Slovenští vetrináři odhalili 11 případů, poslední letos v srpnu.

Co je BSE

Co to je BSE?
Pod touto zkratkou se skrývá bovinní spongiformní encefalopatie, mozkové onemocnění hovězího dobytka. BSE způsobuje rozklad centrálního nervového systému zvířete a vždy končí smrtí. Poprvé byla popsána v roce 1986 v Anglii.
Co způsobuje BSE?
Podle většiny vědců způsobují tuto nemoc infekční bílkoviny - priony. Priony jsou běžně přítomny v organismu, ale tzv. špatný prion zvenčí zapříčiní, že v nich dojde ke změnám, a způsobí vznik nemoci. Objevují se však i názory, že špatné priony vznikají následkem genetické vady.
Jak se BSE šíří?
Vzhledem k tomu, že největší koncentrace špatných prionů je v centrálním nervovém systému (mozek, páteř atd.), jsou kontaminovány produkty, do nichž jsou takové části zvířat přidány. Nejhůře je na tom masová moučka - právě tou byla následně krmena další zvířata - proto jsou BSE nakaženy i ovce, ale v poslední době se objevila i tvrzení, podle nichž se mohou infikovat třeba i králíci nebo ryby. Je však nutné je vědecky prokázat, což se zatím nestalo.
Je BSE přenosná na člověka?
Podezření, že by tomu tak mohlo být, poprvé vyslovili britští vědci v roce 1996. V současnosti se považuje možnost přenosu BSE na člověka za téměř jistě prokázanou, ale definitivní důkaz ještě chybí.
Pravděpodobná lidská forma BSE je novou variantou Creutzfeldt-Jacobovy nemoci. Ta je neurologickým onemocněním, které má jinak buď genetické příčiny, nebo se přenáší při transplantacích orgánů.