Bál se potopy světa, přesto šel na pomoc

Ostrovce - Za čtyřicet let práce v lese zažil Pavel Drobňák z Ostrovců všelicos, ale až při řádění živlů, které v pátek zasáhlo Tachovsko, se bál poprvé o život. "Měl jsem strach, že bude potopa světa. Plánovali jsme, že utečeme přes pole na kopec k lesu," říká Drobňák. Přesto to byl právě on, kdo se přes hřmící záplavy bahna a vody vydal na pomoc sousedce, kterou přimáčkl k plotu trabant unášený přívalovou vlnou. Ani jeho obětavost však nebyla šestasedmdesátileté ženě nic platná a později zemřela v nemocnici.

Smrtící trabant (denní foto) - V Ostrovcích smetla záplavová vlna na návsi dva automobily, dvě ženy byly zraněny. Žena, kterou přimáčkl po sesuvu půdy trabant ke zdi, podlehla po převozu do nemocnice silnému podchlazení. | foto: Vašek Smolík

"Nejdřív jsme byli klidní a dívali se, jak lije a padají kroupy. Když už to ale trvalo skoro dvě hodiny, začali jsme mít strach," vzpomíná bývalý lesník na páteční večer.

Živel řádil ve středu obce
Voda, která se přivalila ze sousedního kopce a brala bahno z polí, se prohnala středem obce a zaplavovala domy. Vyvracela ploty, bourala zídky, lámala stromy a rozbíjela vše, co jí stálo v cestě.

"U kapličky byla zaparkovaná dvě auta. Když přišla největší vlna, vzala je a odnesla několik desítek metrů," líčí jedenaosmdesátiletá Emilie Ptáčková.

Jeden vůz skončil u potoka ve větvích stromů, druhý naražený na kmen na návsi.
Jak krupobití neustávalo, začínali lidé myslet na nejhorší.

Průtrž si vybrala jednu oběť - článek o krupobití na Tachovsku

Ženu uvěznil neovladatelný trabant
Zhruba v tu chvíli zaslechl Pavel Drobňák volání o pomoc. Zprvu nevěděl, odkud se ozývá, pak ale zjistil, že křičí žena o dva domy dál.

"Voda u ní na dvoře sebrala trabant a ten ji uvěznil mezi plotem a naplavenými prkny. Krčila se v ledové vodě a nemohla se hýbat," vysvětluje. Jako připomínka běsnění živlů stál na místě tragédie ještě o den později trabant, jehož zadní část byla zvednutá do výše asi dvou metrů a zavěšená na sloupku branky.

Jediná možnost, jak nešťastnici vysvobodit, bylo prostříhat plot. "Kleštěmi jsem přecvakal pletivo a vytáhl ji. Byla zmrzlá, ale přesto měla ještě starost o králíky," kroutí hlavou bývalý lesník.

Spolu s Ptáčkovou zabalili ženu do dek a odnesli ji do domu. Za chvíli přišli hasiči a odvezli ji naproti záchrance.

Pacientka měla slabé srdce
V nemocnici přijali pacientku se silným podchlazením. "Bohužel měla navíc slabé srdce. To nevydrželo stres a žena pozdě večer zemřela," řekl lékař Bohumil Cikán z nemocnice v Plané.

"Chudák, už to má za sebou. Čtyřicet let jsme byly kamarádky," litovala sousedčiny smrti Emilie Ptáčková. Doma má teď sousedčina psa. "Nevím, co s ním. Nechat si ho nemůžu, trhá slepice," přemítá.

Splátka osudu za pomoc v nouzi, nebo jen šťastnější poloha stavení? Ať tak či onak, domy Drobňáka a Ptáčkové patřily k těm několika v celé vesnici, jimž se pohroma vyhnula. Lidem z ostatních chalup nebylo den po průtrži příliš do řeči.

"Co se na to dá říct, vždyť vidíte sami," mávli většinou unaveně rukou a bez oddechu dál vyváželi z místností stovky koleček plných bahna a odhazovali ze dvorů místy až půlmetrové hromady krup.