Ta se vyrábí převážně z vedlejších zemědělských produktů, které obsahují cukry, například z kukuřice nebo cukrové třtiny.
„Kyselina mléčná je poměrně dobře dostupná surovina, je levná a získává se z odpadních zemědělských produktů,“ vysvětlila Petra Válková, která na projektu pracuje.
„Polymer z ní vyrobený splňuje veškeré normy a nařízení pro zdravotní nezávadnost a potravinářské použití. Navíc je biokompatibilní, šetrný k životnímu prostředí a šetří spotřebu neobnovitelných fosilních zdrojů, tím mám na mysli ropu,“ dodala.
Kromě toho, že se plastové misky v přírodě rozloží za velmi krátkou dobu, dají se použít i na horké potraviny.
„Jsou odolné vůči vysokým teplotám, což není u těchto typů polylaktidových výrobků běžné. Díky tomu udrží tvar, i když se naplní vroucí vodou či zahřejí v mikrovlnné troubě. Budou tak sloužit například jako krabičky na teplé pokrmy,“ uvedla mluvčí Centra polymerních systémů Petra Svěráková.
Vědci na vývoji obalů spolupracují se společností Blatinie z Blatnice pod Svatým Antonínkem, která se zabývá rostlinnou a živočišnou výrobou a investuje do vývoje ekologicky šetrných obalů.
Od Technologické agentury ČR dostali na vývoj téměř 2,5 milionu korun. Testování vlastností misek teď dokončují a celý vývoj ukončí ještě letos. Na trhu by se mohly objevit do dvou let.
