„Výskyt klíšťat je teď díky vysokým teplotám a suchu hodně malý. Samozřejmě na ně stále můžeme narazit, a to především na místech, kde je vlhko. Například hluboko v lese, u potoků a rybníků, nebo ve vysoké trávě. Tam se ta vlhkost více zdržuje a klíšťata se sem mohou ukrýt. Spíše než přes den pak na ně můžeme narazit ráno,“ uvedl pro iDNES.cz Radek Šíma z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
Najdi pijáka! Veřejnost pomáhá mapovat výskyt nebezpečného klíštěte |
Podle něj se větší či menší výskyt klíšťat podle krajů rozdělit nedá. Území můžeme jen rozdělit podle stupně sucha a výskytu vodních ploch. Klíště dává přednost teplým a vlhkým lesům, zvláště pak smíšeným. Můžeme na ně ovšem výjimečně narazit i v městských parcích.
„Klíště dává přednost vlhkým a teplým biotopům, listnatým nebo smíšeným lesům včetně městských parků,“ vysvětluje Kateřina Fabiánová z oddělení epidemiologie Státního zdravotního ústavu. „Klíšťata aktivuje už venkovní teplota 5˚ Celsia. Při vyšších venkovních teplotách a nízké vlhkosti se aktivita klíšťat snižuje, ale stejně jako v chladných, i v suchých a teplých měsících dokážou všechna vývojová stadia klíštěte přežívat a „čekají“ na vhodné podmínky ukryta mezi starou vegetací a detritem (neživá organická hmota).“
Klíšťata se opět vrátí na podzim
První výskyt klíšťat se odehrává vždy brzy na jaře s prvním oteplením. V tomto období zaznamenal Český hydrometeorologický ústav dosažení nejvyššího stupně jejich aktivity. Ta však s příchodem horka podle předpovědi postupně klesá a nyní se pohybuje kolem čtvrtého stupně. Klíšťata se schovají a vyčkávají na lepší podmínky. Ty podle Šímy přicházejí s podzimním ochlazením: „Přes léto se většinou klíšťata schovají do země a druhá vlna pak obvykle přichází na podzim, především pak v září a říjnu, kdy je ještě teplo, ale zároveň i větší vlhkost, v čemž si klíšťata libují.“
„V současné době je aktivita klíšťat mírně snížená díky horkému a suchému počasí, které na našem území již dlouho přetrvává. Jakmile dojde ke změně počasí (zvýší se vlhkost vzduchu díky dešti a sníží se teploty), aktivita klíšťat opět poroste,“ potvrzuje i Fabiánová.
Proočkovanost je v Česku stále malá
Za leden až červenec 2018 bylo v ČR hlášeno 312 případů klíšťové encefalitidy a 1864 případů Lymské boreliózy. Situace je srovnatelná s předchozími roky. Lidé očkování proti encefalitidě však často podceňují a neberou dané riziko vážně. Pro některé pak může být důvod finanční, přestože mnohé pojišťovny na očkování přispívají.
„V posledních letech zaznamenáváme průměrně 400-500 případů klíšťové encefalitidy ročně, a to hlavně kvůli malé proočkovanosti,“ vysvětluje Radek Šíma. „Například v sousedním Rakousku mají s výskytem klíšťat podobný problém jako my. Jenže proočkovanost obyvatelstva je tam na úplně jiné úrovni a klíšťová encefalitida tam v podstatě vůbec neexistuje.“
