Měl problémy v zaměstnání, nezvládal je řešit a trvale ho svíral strach, že ho z práce stejně vyhodí. Začal pít a pak i hrát na automatech. Paradoxně mu nakonec pomohlo, že o práci skutečně přišel.
„To, čeho jsem se bál, se stalo a já pochopil, že musím začít jinak,“ svěřil se jeden z gamblerů.
Odhady hovoří o tom, že patologických hráčů, tedy lidí s nejtěžší závislostí, je v celém Česku 130 až 200 tisíc, přitom ještě před pěti lety se jejich počet odhadoval na 80 až 90 tisíc.
Ve Zlínském kraji do této kategorie spadá asi tři tisíce lidí a dalších 29 tisíc k takovému stavu míří. Odborně řečeno jde o lidi ve stadiu rizika rozvoje problémového hráčství, kterých je v celé republice až půl milionu.
Pozitivně se tedy na číslech neprojevila ani masivní kampaň proti hazardu, která loni a předloni provázela boj za omezení heren po celé zemi.
„Nárůst není dramatický, ale je dlouhodobý,“ uvedla vedoucí Centra komplexní péče pro hazardní hráče Jarmila Krajčová.
Láká je možnost vysoké výhry a snadná výplata
Faktem ale je, že o naprosté většině z nich se statistika nedozví, proto se pracuje s odhady.
Gamblerům se dlouho daří svou závislost skrývat, není tak viditelná jako například u alkoholu.
„Měl jsem koníčky, aktivně jsem sportoval, přesto jsem do závislosti spadl. Bylo to brzy po revoluci, když se u nás objevily první blikající automaty,“ vyprávěl další z gamblerů, který po letech svou závislost zvládl.
Přednášel o ní pak na školách, teď už ale udělal za minulostí čáru a žije jiný život.
Oba příběhy skončily dobře i díky velké sebereflexi, kterou jejich protagonisté našli. Mnohem častěji se ale odborníci potkávají s jinými osudy.
„Vidění reality u lidí se závislostí bývá jiné, hledají viníky své situace všude, jen ne u sebe,“ uvedl vedoucí zlínské Linky SOS Pavel Bráblík.
Až 70 procent lidí se závislostí uvádí, že je láká možnost vysokých výher, jejich velká pravděpodobnost a snadná výplata.
Zároveň ale narůstá i počet těch, kteří chtějí závislost řešit. Právě ti pak přicházejí do poraden. Loni tvořili zhruba polovinu z asi 60 lidí, kteří dorazili do Centra komplexní péče pro hazardní hráče ve Zlíně. Funguje od roku 2013 a každý z krajů má alespoň jedno takové pracoviště.
„Druhá polovina byli jejich blízcí, kteří zpravidla přicházejí dříve,“ podotkla Krajčová.
Odborníci radí nenosit u sebe větší hotovost
Ve Zlínském kraji platí, že poměr mužů a žen závislých na automatech je dvě ku jedné a věkové rozpětí od čerstvých dvacátníků až po seniory. Typickým patologickým hráčem pak je muž ve věku mezi pětadvaceti a třiceti lety s dluhem kolem 750 tisíc korun.
Dělí se do dvou skupin - hráči a pak ti, kteří hrají pod vlivem návykových látek a za střízliva by to nedělali. S těmi se řeší primární závislost, jejímž odbouráním zanikne i gamblerství.
Ostatním může pomoci nastavení pravidel, třeba nenosit u sebe větší hotovost, zablokovat si platební karty, výplatu posílat na účet někoho blízkého. A samozřejmě vyhýbat se hernám.
„Velmi podstatné je taky najít jinou náplň života, něco, co člověka baví a čemu může věnovat čas,“ podotkla Krajčová.
Pro blízké platí takzvaná zásada pevné lásky. Hráči by měli dát najevo svou podporu, pokud bude problém řešit, ale v žádném případě mu nepůjčovat peníze a jasně vyjevit, že jim jeho hraní vadí.
