Když anglický spisovatel Jim Murray o whisky mluví, nechce se vám ho vůbec přerušovat. To nadšení, vášeň a láska! Nenechat ho domluvit, by byla velká chyba. Xman.cz s ním mluvil v sobotu 27. září v historických prostorech Novoměstské radnice v centru Prahy, kde Murray navštívil festival Whisky Live Prague. Návštěvníky tu mimo jiné učil, jak správně vychutnat whisky.
Česko není v oblasti whisky moc zajímavé. Proč jste přijal pozvání na pražský festival?
Já bych s vámi nesouhlasil. Poprvé jsem byl v Praze před dvaadvaceti lety, kdy jsem přiletěl na sever Čech navštívit paradoxně nikoliv palírnu whisky, ale pivovar. Můj přítel restituoval velké pozemky, jejichž součástí byl právě i pivovar, a pozval mě na návštěvu. Při cestě na sever Čech jsem se samozřejmě podíval do Prahy a všiml si, že je tu spousta domácích českých značek whisky, což mě hodně překvapilo. Čtyři roky poté jsem se sem proto vrátil, abych je ochutnal.
Jak vám české whisky chutnaly?
Před těmi osmnácti lety jsem ochutnal dvacetiletou whisky Gold Cock a wau! Byla naprosto fantastická! Jiná, úžasná, lišila se oproti whisky na celém světě. Dvacetiletá Gold Cock byla na světové úrovni, naprosto dokonalá. Proto jsem se sem teď vrátil. Když jsem dostal pozvání na Whisky Live Prague, rozhodl jsem se přijet, abych Gold Cock zase ochutnal. Abych zjistil, jak se české whisky za ty roky změnily. A zda bych jim nemohl nějak pomoci, aby prorazily za hranice.
A co jste v Praze zjistil?
Gold Cock stále existuje, ale už v daleko menší míře než předtím, kdy to byla státní whisky. V rámci privatizace přestěhovali výrobu jinam, už jí není tolik a upadá. Majitelé se nesnaží whisky prodrat dopředu. A to je strašná škoda.
Budete se jí snažit pomoci?
Určitě. Tak moc mě tehdy zaujala, že bych ji teď chtěl pomoci vzkřísit. Tady na festivalu jsem potkal výrobce a dohodli jsme se, že mi pošle vzorky do Anglie a já se sem brzy vrátím. Chci navštívit palírnu.
První sklenka v sedmi letech, od sedmnácti je to láska
Jak jste se vůbec dostal k whisky?
Whisky jsem poprvé ochutnal, když mi bylo devět, nebo deset let. Můj strýc si ze mě chtěl vystřelit a dal mi ochutnat. Čekal, že se napiju, otřepu se, budu kuckat, že mi to prostě nebude chutnat. Jenomže já strýce překvapil, ochutnal jsem, zkousl to, otrkal se a řekl jsem: Chci ještě. Strýc mi chtěl znovu nalít, ale v tom vešla do místnosti teta a vynadala mu.
Jim MurrayNarodil se 13.listopadu 1957 v anglickém Mersthamu. Od roku 1975, kdy navštívil první palírnu whisky Talisker, prošel více palíren než kdokoliv jiný. Ochutnal a ohodnotil více než pět tisíc whisek z celého světa. Píše výhradně o whisky, je autorem každoročně aktualizované bible whisky. Předtím napsal o whisky řadu velmi úspěšných a respektovaných knih a je držitelem mnoha ocenění. |
Takže druhou sklenku jste už nedostal.
Ne, ale to mi nezabránilo v tom, abych si z oné lahve potom tajně neuléval doušky. Když mi pak bylo sedmnáct, vypravil jsem se batůžkařit po Skotsku. Během cesty jsem navštívil palírnu Talisker na březích zátoky Loch Harport. Ochutnal jsem tamní whisky přímo ze sudu a páni! (vášnivě gestikuluje) Ta měla sílu! Přestože mi bylo pouhých sedmnáct, byl jsem v úžasu nad tou chutí, byla prostě skvělá. Od té doby mi bylo naprosto jasné, že jednou v životě chci psát o whisky.
Zamiloval jste se.
Ano. V roce 1992, když mi bylo 32 let, jsem opustil místo redaktora ve velkých novinách Daily Star a stal se prvním autorem, který psal pouze a jenom o whisky.
Kdybyste měl vysvětlit muži, který dosud nepropadl kouzlu whisky, proč je tento nápoj tak úžasný, co byste řekl?
Pokud jste laik, který chce začít pít whisky, ignorujte všechny ty žvásty, které jsou napsané vzadu na lahvi. Kdekoliv můžete ochutnat whisky, udělejte to. Protože i naprosto levná whisky může být stejně dobrá jako ta drahá od věhlasné značky. Ochutnávejte různé whisky, často sice řeknete, že vám nechutná, ale zcela jistě při tom narazíte i na vzorek, který vás ohromí. A řeknete si: ano, to je ono.
Ale v čem je vlastně whisky pro muže tak přitažlivá? Co z ní udělalo symbol gentlemanů?
Whisky byl historicky tvrdý, silný nápoj, který si dáte, když Sparta prohraje 6:0 s Baníkem, nebo na odvahu, když chcete dát kopačky přítelkyni. Whisky vás nakopne, vzmuží, dá vám sebejistotu. Není pouze sladká, je také hodně drsná. Ale zase bych byl opatrný se stereotypem, že whisky je nápoj pravých mužů. To závisí na zemi a kultuře. Třeba ve Francii by vám řekli, že to tak není, že nápojem skutečných mužů je koňak.
Ale u nás je jistě symbolem úspěšného muže whisky. Je něco kromě chuti a síly, čím dokáže uchvátit?
Přirovnal bych ji k návštěvě večírku. Vejdete a vidíte: tam je idiot, tam je snob, tam je arogantní blbec. Ale pak narazíte na člověka, který je inteligentní, fajn, vtipný a sympatický. A stejné je to s whisky. Některé jsou nudné, obyčejné a přitom si myslí, že jsou něco víc. A pak jsou whisky s osobností, které vás ohromí a už nepustí.
Jakou nejlepší whisky jste ochutnal?
Kdybych se mohl vrátit časem, cestoval bych do roku 1984 na ostrov Islay, kde byla palírna Ardbeg. Tehdy jsem tam ochutnal desetiletou whisky z roku 1974. Od té doby jsem neměl nic tak dobrého.
