„Doufám, že se nám podaří všechna protiepidemická opatření zvládnout důsledně, aby se onemocnění dál nešířilo. Ale obávám se, že může z nějakého zcela nečekaného směru přijít znovu,“ říká k současné situaci Lenka Šimůnková.
Z jakého směru by k tomu mohlo dojít?
Například přicestuje někdo ze země, kde se toto onemocnění zatím ve velké míře nevyskytuje, ale on bude mít smůlu a potká se s nemocným. Přiveze virus k nám, bude mít jen lehké příznaky onemocnění nebo skoro žádné. I to se může stát. A nevědomě bude onemocnění šířit.
Všechny případy v kraji byly od lyžařů z Děčína, kteří přijeli z jarních prázdnin v Itálii. Čekáte, že se situace bude opakovat i na Teplicku, kde jarní prázdniny probíhají nyní?
Vrátili se minulý týden i lidé na Litoměřicku a žádný nemocný zde nebyl, přestože se také tam vyžadují domácí karantény i vyšetření u osob, které mají potíže. Je to otázka náhody. Člověk se může na lyžích potkat s nakaženým a nemoc přivézt. Může se to stát někomu i na Teplicku. U nemocných v Děčíně je to tak, že několik rodin bylo ve stejném hotelu.
Čekáte, že nemocných z „děčínské“ skupiny bude ještě přibývat?
Vyloučit se to nedá. Ukazuje se totiž, že tento virus je poměrně hodně nakažlivý, čímž je nebezpečnější než tím, že by způsoboval onemocnění. Ve všech našich případech se totiž jedná o velmi lehký průběh, dokonce jeden muž byl téměř bez jakýchkoli příznaků.
Koronavirus se v Česku objevil prakticky současně s chřipkovou epidemií. Bude to tedy stejně jako chřipka sezonní záležitost jen v zimním období na přelomu roku, nebo nemocných může přibývat celý rok?
Pokud se bude koronavirus dál šířit, což se dá předpokládat především v těch zemích, kde už dochází k plošnému šíření, tak by sezona nebo počasí na šíření vliv mít neměly. To proto, že tento virus má zcela novou strukturu a my lidé jsme se s ním ještě nesetkali a nikdo z nás proti němu není odolný. Tak se bude mezi lidstvem šířit. Nemůže se zcela ztratit, někde mezi lidmi bude neustále. Pokud se ovšem stane běžnou součástí našeho života, jako ostatní viry přenášené kapénkami, bude časem jen sezonní záležitostí. To se stane, pokud „oběhne“ celý svět.
Na klimatických podmínkách a teplotě mu nezáleží?
To není tím virem, ale naší odolností. Většina infekčních nemocí se šíří od podzimu do jara. Částečně je to tím, že jsme více ve školách, chodíme do divadel, kin, restaurací. Od jara do léta jsme více venku. Když není sluníčko, tvoří se nám méně vitaminu D a maličko nám klesne imunita. Jsme náchylnější ke všem nemocem, které si předáváme kapénkami. Kapénkové infekce, ať už virové, nebo bakteriální, se z těchto důvodů přenášejí v zimě. Všechny viry, které napadají člověka, mají rády teplotu člověka a vlhko. Zda se ale bude koronavirus chovat jako většina infekčních nemocí, to nikdo přesně neví.
Může podle vás celý rok platit zákaz cest do ohrožených zemí i v době letních dovolených? Měli by je lidé raději letos oželet?
Já osobně si žádnou dovolenou v nějakém drahém středisku dopředu platit nebudu. Možná nepoletím ani na žádný last minute. Neobávám se nemoci, ale dlouhé karantény. Pokud někdo chce jet do zahraničí, tak individuálně, nejraději pod stan nebo v karavanu a vyhýbat se velkým střediskům. Paniky a karantény nadělají víc škod než virus samotný. I ekonomických, když lidé budou chybět v práci.
Chřipka má velkou schopnost mutovat a nabalovat na sebe další druhy virů, může příští rok být chřipka a koronavirus v jednom a stát se výrazně závažnější?
Může vzniknout nový typ koronaviru i nový typ chřipky, který se bude nejen rychleji šířit, ale může mít i závažnější průběh. S tím musíme kdykoli počítat.
Vakcína proti chřipce, aby byla účinná, se dělá podle antigenů a typů chřipky, které se vyskytovaly v poslední sezoně nejvíce po celém světě. Doporučíte tedy lidem na podzim, aby se proti chřipce očkovali a mohli by tak díky tomu být odolnější vůči koronaviru?
Podle antigenů a typů chřipky se vydává doporučení, jakou vakcínu vyrábět. Určitě bude dobře být proočkovaný proti chřipce. Obzvlášť pokud očekáváme, že se koronavirus stane komunitní infekcí a bude se běžně vyskytovat. Může se stát, že se člověk nakazí chřipkou i koronavirem současně a pak průběh onemocnění může být daleko závažnější.
Jak očekáváte, že by mohla situace vypadat v průběhu roku v souvislosti s koronavirem a kolik lidí by podle vás mohlo onemocnět v Ústeckém kraji?
Pevně doufáme, že všechna protiepidemická opatření, která nařizujeme, budou účinná a že se nám onemocnění od našich cestovatelů nebo lyžařů nebude dál šířit a podaří se ho zastavit. Ale může přijít někdo s lehkým průběhem, nebude vědět, že nemoc má, a prostě se toto onemocnění rozšíří. Nemůžeme to vyloučit.
Může koronavirus každý rok mutovat jako chřipka a být příště závažnější?
Nevím, zda každý rok. Ale vzhledem k tomu, že se to u koronavirů stalo už několikrát, může se to stát i v budoucnu. Například SARS a MERS byly nově vzniklé koronaviry.
Zatím je onemocnění COVID-19 velmi podobné chřipce a závažný průběh může mít u seniorů, kteří mají některé další nemoci. Nemůže se koronavirus změnit a být nebezpečný pro všechny?
Musel by zmutovat.
Podle některých informací nemůže člověk, který nemoc COVID-19 prodělal a chytí koronavirus znovu, nakazit další lidi. Je to tak? A může se stát, že v něm virus zůstane a bude škodit později?
U jiných onemocnění, pokud člověk onemocní a nakazí se stejným typem viru, k opakované nákaze nedojde. Vzhledem k tomu, že koronaviry mohou mutovat, je možné, že by došlo k opakovanému nálezu, ale jiným typem. Nejvíce nebezpeční jsou ti, kteří mají lehký průběh a nakazí velkou skupinu dalších lidí.
Co mají lidé dělat, aby se co nejvíce nákaze vyvarovali?
Dodržovat hygienu. Když si myjeme ruce, všichni sáhnou na kohoutky po použití záchodu. Kdo z nás si vezme po umytí rukou ubrousek, aby vodu zavřel. Většina lidí si to neuvědomí a kohoutek se znova kontaminuje. Kdyby se měl virus plošně šířit u nás, budeme muset přistoupit k používaní masek, respirátorů a chránit nos a dutiny ústní.
Jak se mají respirátory používat?
Nesmí se na ně sahat zpředu, kde jsou kapénky, ale sundává se za ušima. Kdyby bylo nejhůř, lze si zavázat velký bavlněný šátek kolem úst a nosu. Po příchodu domů ho hned vyžehlit z obou stran a snažit se ho málo dotýkat a hned si umýt ruce. Šátek se pak může používat znovu, je to lepší než nemít nic.
