Nová čínská raketa si odbyla svou premiéru po několika odkladech, což je u podobných novinek spíše pravidlem než výjimkou. Raketa je složitý stroj a pro první testovací let by měla mít alespoň minimálně vhodné počasí. To nastalo v úterý brzy ráno středoevropského času.
Raketa Dlouhý pochod 8 s výškou 50,3 metru odstartovala s pěti satelity v 05:37 SEČ z kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Podle údajů čínské kosmické agentury (CNSA) šlo o jeden experimentální technologický satelit (New Technology Demonstrator 7) a čtyři malé soukromé družice, které byly za 15 minut po startu umístěny na svou dráhu ve výšce 512 kilometrů nad Zemí. Byl to 356. start rakety se jménem Dlouhý pochod.
Start čínské rakety Dlouhý pochod 8
Dlouhý pochod 8 je raketa střední třídy, která má dva základní stupně. Vedle šesti motorů poháněných kapalným kyslíkem, kapalným vodíkem a kerosinem je také vybavená dvěma bočními pomocnými boostery. Je určena pro plnění různých úkolů od vynášení kosmických lodí a nejrůznější aparátů na různé zemské orbity i na dráhy směřující k jiným vesmírným tělesům ve Sluneční soustavě.
Konkrétně má Dlouhý pochod 8 zvládnout vynést náklad o hmotnosti 4,5 tuny na dráhu synchronní se Sluncem (SSO) ve výšce 700 km nad zemí nebo satelity s celkovou hmotností 2,8 tuny na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze (GTO). To je eliptická dráha, která může dosahovat v odzemí (apogeu) až téměř 36 tisíc kilometrů a v přízemí (perigeum) se může pohybovat až u hranic atmosféry.
Raketa je tak trochu sesterským modelem nosiče střední rakety Dlouhý pochod 7, která také patří do druhé generace čínských raket. Ta první končila řadou 4 a předobrazem obou novinek je model 3A.
Vývojová řada nosičů rodiny Dlouhý pochod
Dlouhý pochod 8 má být první čínskou raketou, jejíž část bude znovupoužitelná, jako je tomu u rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Počítá se s vracením prvního stupně společně s boostery.
Raketa byla vyvíjené od roku 2017 a její stavba byla dokončena v letos v říjnu. Vyrobila ji Čínská akademie pro technologii nosičů (China Academy of Launch Vehicle Technology), které je pobočkou společnosti China Aerospace Science and Technology.
Podle agentury Reuters se u budoucích variant předpokládá, že budou schopné vertikálního vzletu i vertikálního přistání (VTVL), což jim umožní provádět start opakovaně. Pracovník čínské vesmírné vědecké a technologické společnosti CASC v listopadu řekl, že Čína chce nosnou raketu s technologií VTVL představit kolem roku 2025.
Čína očekává, že bude schopna každý rok vyslat do vesmíru deset těchto raket, přičemž výrobní kapacita je až 20 takových nosičů ročně.
Pro čínský vesmírný program uzavřel úterní start letošní rok nabitý událostmi. Minulý týden se vrátila z Měsíce čínská kapsle, která poprvé od roku 1976 přepravila na Zemi vzorky lunární horniny. V červenci zahájila Čína svou první samostatnou misi k Marsu. Kolem roku 2022 chce Čína dokončit vícemodulovou vesmírnou stanici s lidskou posádkou.
