Spánek je pro vědce záhadou. Z evolučního pohledu zdánlivě nedává smysl, aby živočich třetinu dne nehybně ležel a byl vydán na milost a nemilost okolí. „Zvláště pokud jste třeba myš, je pro vás spánek velmi nebezpečný, protože jste v tu chvíli snadnou kořistí,“ uvádí doktorka Maiken Nedergaardová z Univerzity v Rochesteru.
Právě na myších provedla Nedergaardová a její tým studii, jejíž výsledky publikoval prestižní vědecký časopis Science v říjnu 2013. Vědci přinesli překvapivé zjištění: během spánku se buňky v mozku dospělých myší zmenší a vznikne mezi nimi o 60 % více místa. To zároveň vyvolá výrazně vyšší průtok mozkomíšních a mezibuněčných tekutin.
Vpichy do mozku hlodavce a následná měření
„Je to velmi dramatický rozdíl,“ říká Nedergaardová. „Skoro jako když otočíte kohoutkem.“ Dodává také, že promývání mozku zřejmě nemůže probíhat během běžného fungování. A zároveň zapadá do známých negativních důsledků spánkové deprivace - lidé, kteří dlouhodobě nespí, ztrácejí pozornost a v extrémních případech mohou na nedostatek spánku i zemřít.
Pročišťování mozku by leccos vysvětlovalo
Porovnání „výplachu“ mozku během bdělosti a během spánku.
Výsledkem je pročištění mozku od beta-amyloidů. „Restorativní funkce spánku může spočívat právě v tom, že během spánku je možné odstranit potenciálně nebezpečné neurotoxiny z mozku, které se zde nakumulují během bdělého provozu,“ spekulují vědci.
Spekulace to není nepodložená, naopak dobře zapadá do dalších zjištění. „Není zajímavé, že Alzheimer a další nemoci spojené s demencí jsou všechny spojené s nedostatkem spánku?“ ptá se Nedergaardová. Vyplachování mozku, ke kterému může účinně docházet právě jen během spánku, by vysvětlovalo jak jeden z důvodů, proč spíme, tak tuto souvislost.
„Koncentrace beta-amyloidů v mozku roste během toho, co bdíme,“ říká Randall Batemen, profesor neurologie z Washington University v St. Luis. „A víme, že během spánku se koncentrace sníží. Tato studie ukázala nádherný mechanismus, kterým by to mohlo být vysvětleno.“ Je podle něj lákavé dělat závěry směřující k možnosti lépe kontrolovat nemoci typu Alzheimera.
Tohle zatím vědci raději zkoušejí jen na myších.
Ale studie o vyplachování mozku zatím proběhly pouze u myší a šimpanzů. Do lidského mozku nemohou výzkumníci tolik „šťourat“ - etické komise univerzit to nemají rády - a proto je na velké závěry brzy. Ale mechanismus objevený týmem profesorky Nedergaardové dal naději na lepší pochopení - a časem snad i léčbu - nemocí, se kterými si zatím lékaři nevědí rady.
A pro všechny ostatní je to důležitá připomínka: nezanedbávejte spánek, nebo se vám zašpiní mozek. A až vás někdo uprostřed spánkového cyklu probudí, můžete ho odbýt zamumláním: „Nerušit, probíhá výplach mozku.“
