Největší sovětská základna radiotechnického průzkumu v cizině působila v Lourdes od roku 1967 a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 fungovala v ruských rukou do roku 2001. Prý "krajně efektivně" plnila úkoly ruské rozvědky. Moskva se základny vzdálené 10 000 kilometrů zřekla na počátku tisíciletí kvůli nedostatku prostředků. Také se tímto krokem pokoušela vyjít vstříc Washingtonu.
Putin, který v době studené války působil jako agent rozvědky KGB v německých Drážďanech, označil informace o obnovení činnosti radaru v Lourdes za nepravdivé. Obnovit základnu podle něj Moskva v úmyslu nemá. "Rusko je schopno řešit úkoly své obranyschopnosti bez tohoto komponentu," poznamenal prezident.
Údajné ruské plány na využití základny hodnotí skepticky i američtí experti. Pochybují, že se Moskva pokusí nákladný projekt vzkřísit, protože efekt je nejistý. Nejmenovaný americký expert agentuře Reuters řekl, že Rusové počátkem století ze základy odešli kvůli vysokým nákladům. Nynější pozdvižení kolem její obnovy je podle něj pouhá ruská propaganda.
Sergej Jermakov z ruského Ústavu strategických studií vidí za zprávou o údajném obnovení centrály v Lourdes spíš politické motivy. "Po událostech na Ukrajině a protiruských aliancích, které daly dohromady USA, musí i Rusko ukázat, že vstupuje do hry a získává spojence," uvedl ruský expert. Pro Kubánce je projekt příležitostí dát světu na vědomí, že Rusko o spolupráci s Havanou stojí.
