Jak první závod ve Vysočina areně hodnotíte?
S výkonem jsem určitě spokojený. Na trati jsem nechal absolutní maximum, diváci mě vyburcovali. Na střelnici bohužel přišla jedna chybička vleže, což se občas stane.
Přitom podmínky byla naprosto perfektní. Řada biatlonistů ale střelbu vůbec nezvládla, chybovalo se dost. Čím to?
Může to být souběh dvou věcí. Trať tady není jednoduchá, určitě si vezme nějakou energii a čím unavenější pak na střelnici přijíždíte, tím hůř se vám střílí. To je jeden z faktorů. Ten druhý pak může být určité podcenění právě těch dobrých podmínek. Řeknete si, že je všechno ideální a na tu střelbu se tolik nesoustředíte, vypadnete z toho. Proto jsem si před stojkou opakoval – nepodceň to. Kdybych po jedné chybě vleže přidal další vestoje, nebyl by z toho top výsledek, který je směrem k sobotní stíhačce potřeba.
Tušíte, co se při té jedné chybě stalo?
Netuším. I tahle rána totiž zněla jako zásah, takže se musím zeptat Matta (Emmonse, střeleckého kouče), kam šla. Muselo to být těsné.
Michal Krčmář při sprintu biatlonistů v Novém Městě na Moravě.
Po středečním tréninku jste vyslovil obavy, jestli po náročném programu, který jste absolvoval na mistrovství světa v Oberhofu, dokážete tak rychle zregenerovat. Docela to šlo, ne?
Přiznám se, že jsem to i v sobě trochu hrál na takovou únavu, abych od sebe neměl velká očekávání, chtěl jsem do závodu jít s čistou hlavou. Chtěl jsem prodat to, co umím s tím, že se uvidí v cíli. Únava tam pochopitelně nějaká byla, ale spíš jsem si sám dával takovou malou berličku, abych měl čistší hlavu a bylo pro mě jednodušší závod zvládnout.
Neporazitelný Bö ve sprintu dobyl i Česko. Krčmář byl v Novém Městě třináctý |
Hodně vám pomohli fanoušci na trati?
Jsem fakt rád, že se sem po té dlouhé pauze mohli vrátit. Byli neskuteční, je super, že se vrací v takovém počtu. Přitom byl čtvrtek, normální pracovní den. V sobotu nás tady čeká něco neskutečného, moc se na to těším a děkuju jim.
Kolik procent výkonu vám fanoušci přidají?
To nejde nijak vyčíslit. Jde o to, že v maximálním úsilí, kdy jste na hraně, tak se díky nim dokážete zmáčknout ještě o trochu víc. I když závod hodně bolí, tohle je odměna.
Určitě přijelo i dost lidí z vaší rodiny, je to tak?
Mám tady svůj obvyklý fanklub – mamka, taťka, samozřejmě přítelkyně se synem. Na to je každý den navázáno dalších asi 20 lidí z mého okruhu a o dalších známých se dozvídám postupně. Podpora je velká.
Fanoušci při sprintu biatlonistů v Novém Městě na Moravě.
Bylo to slyšet. Nemrzí pak ty tři vteřiny, které vás dělily od elitní desítky?
Desítka je vždycky fajn, takže trochu mrzí. Ale já se snažím nehodnotit výsledek, spíš svůj pocit a dneska jsem tam nechal maximum. Proto jsem spokojený s tím, co jsem předvedl. A desítka není daleko ve stíhačce.
Co desítka… na třetího Christiansena ztrácíte sotva půlminutu.
Přesně, to je jedna rána. Je to vyrovnané, otevřené a v sobotu je další závod.
