Prvního ledna 2022 nazul tenisky a uběhl oněch magických 42,195 kilometru.
Druhého ledna stejnou porci zdolal znovu a třetího rovněž.
Nezastavily ho nemoci, bolesti ani počasí. A tak 31. prosince mohl vítězoslavně zvednout ruce nad hlavu: Hotovo, každý den v roce jsem zaběhl maraton!
Ano, ač zní jeho počin bláznivě, je tomu tak.
Za 365 dní uběhl 365 maratonů. Celkem 15 400 kilometrů. Více, než je vzdálenost mezi Londýnem a australským Perthem.
„Bylo to něco, na co určitě nezapomenu,“ usmál se třiapadesátiletý McKee. „Když jsem začal, připadalo mi to jako hrozné číslo. Ale jak jsem se blížil ke konci roku, bylo to lepší a lepší. A poslední běh? To byla radost.“
Gary you deserved that beer. #GaryMcKee
@Marathon_Man365 https://t.co/4rBoJubblr
Ačkoliv pršelo, při závěrečném maratonu ho doprovázely desítky lidí. Na cílové čáře pak stáli další příznivci. Povzbuzovali ho, tleskali mu.
„Bylo skvělé všechny vidět. Moc děkuju,“ rozplýval se, objal své tři děti a za odměnu si otevřel pivo.
Bolesti ho nezastavily
McKee je podobnými kousky vyhlášený. Však se mu také přezdívá Marathon man.
Dříve už zaběhl sto maratonů během sta dní, pak také sto deset během sto deseti dní. Když kdysi startoval na Londýnském maratonu, porce dvaačtyřiceti kilometrů mu byla málo, a proto zhruba 300 kilometrů dlouhý přesun ze svého domova v Cleator Moor do hlavního města absolvoval po svých.
Maratonská babička. Ani po šedesátce nekončí, cílí na světové rekordy |
Pak také běžel z nejsevernějšího bodu Velké Británie do nejjižnějšího, vylezl na Kilimandžáro, procestoval Nový Zéland i Brazílii. „A taky jsem skočil z letadla a prošel se po horkých uhlících,“ směje se.
Je to zkrátka dobrodruh.
Šílenec v dobrém slova smyslu.
Tato výzva však přece jen všechny předchozí převyšovala. Vyžadovala nejen obrovský fyzický výkon, ale i ten psychický. Kolikrát musel běžet v dešti, zimě, přes bolest...
„Když děláte něco takového, musíte počítat s tím, že se zranění dostaví,“ povídal. „Měl jsem třeba zánět šlach. Ale přizpůsobil jsem se, zpomalil, zakousl se a zvládl to.“
Maratony běhal zpravidla ráno od šesti hodin. Většinu z nich absolvoval na stejné trase v okolí bydliště. Odpoledne částečně z domova pracoval.
Za celý rok nebyl s rodinou ani jeden den na dovolené. Úplně vynechal alkohol a vystřídal 22 párů běžeckých bot.
Stávalo se, že se k němu přidali další běžci a podporovaly ho i slavné osobnosti. Třeba čtyřnásobný olympijský vítěz Mo Farah mu psal: „To dáš. Máš na to!“
Gary McKee has crossed the finish line! A brilliant way to end the year!
Congratulations for completing 365 marathons in 2022, that’s a total of 9,563 miles and raising more than £1,000,000 – a phenomenal feat of grit and sheer determination.
Thank you @marathon_man365! https://t.co/YLRaFAJh3e
„Nesmíte nikdy zastavit,“ prozradil McKee svůj recept. „I když jsem v práci, málokdy si sednu na židli. Neustále hýbu nohama. Je to samozřejmě i o odříkání. Nemůžu si dopřát pravou anglickou snídani. Každý den jím to samé: pár plátků toastu s marmeládou a dva šálky kávy.“
Běhal pro dobrou věc
McKee maratony neběhal jen z vlastního rozmaru nebo snad z touhy zapsat se do Guinessovy knihy rekordů.
V roce 1997 lékaři jeho otci diagnostikovali rakovinu. „Bylo to pro nás devastující. Pořádně jsme nevěděli, co všechno to obnáší, čemu otec čelí,“ vzpomínal.
Zařekl se proto, že chce pomoci dalším lidem, kteří se ocitnou v podobné situaci. Už dvacet let pravidelně přispívá na boj proti této nemoci a pomáhal i prostřednictvím loňských běhů.
Vybíral při nich peníze pro organizaci Macmillan Cancer Support, která podporuje pacienty s rakovinou, a hospic v západní Cumbrii poskytující paliativní péči. Za cíl si dal částku milion liber a nakonec ji o sto tisíc překonal.
„Prostě nejlepší způsob, jak zakončit rok,“ usmál se.
