Božsky nadaný Nick Kyrgios při tréninku ve floridském Key Biscayne nadává, čiší z něj zloba. Disciplinovaný dříč Radek Štěpánek už se na druhé straně sítě neudrží a přichází k němu blíž.
„Hele, jestli tě to nebaví, sedni na další letadlo, doma můžeš hrát basket a je to O. K.,“ říká klidně australskému frajírkovi. „Máš kolem sebe lidi, kteří tě podporují a dělají pro tebe první poslední. Je od tebe nefér, když nemakáš, jak můžeš.“
Takhle nějak v březnu 2016 začalo přátelství mezi dvěma naprosto rozdílnými muži, kteří jsou v závěru tohoto týdne soupeři v prvním kole Davis Cupu v Melbourne.
Kyrgios naslouchal Štěpánkovým tipům
Štěpánek hrál své první profesionální mače na Challenger Tour v Praze a Plzni v létě 1995, jen pár měsíců poté, co se Kyrgios v Canbeře narodil malajské matce a řeckému otci.
Jeden obdivuhodnou silou vůle protahuje svou kariéru a snaží se prorazit zpátky do Top 100. V osmatřiceti baví fanoušky pestrou směsicí úderů připomínajících staré dobré časy a díky výdrži zapisuje své jméno do rekordních knih.
Druhý číhá na patnáctém místě žebříčku coby dravec ohrožující pašáky z úplné špičky. Odborníky i diváky dráždí třaskavou kombinací své omračující šikovnosti a frackovité nezkrotnosti.
Už loni při Miami Open mezi nimi vzniklo jakési pouto. Po vášněmi sršící scénce z tréninkového dvorce se Kyrgios neurazil. Naopak si od Štěpánka nechal poradit.
„Sedli jsme si a pobavili se o jeho zápasech. Trošku se mě ptal na taktiku. Pak jsem viděl, že na kurtu některé věci změnil. Poznal jsem, že to jeho hlava pobrala,“ líčil Štěpánek nedávno na Australian Open.
Že by právě jeho tipy Kyrgiosovi tak zásadně pomohly? Faktem je, že na prestižním podniku série Masters postoupil až do semifinále.
Syn natěrače a počítačové inženýrky pocházející z malajské královské rodiny se od té doby dvakrát ptal chlapíka z Karviné, zda by ho nechtěl koučovat.
„A já mu povídám: Hele, nezlob se, dokud hraju, nemůžu sedět jedním zadkem na čtyřech židlích,“ popsal svou reakci Štěpánek.
„Až jednou skončí, mohl by se mnou jezdit po turnajích,“ prohlásil Kyrgios loni ve Wimbledonu. „Vůbec bych neváhal najmout borce, který je tak dlouho úspěšný.“
Otázkou (s kapkou nadsázky) je, zda prchlivý démon nesekne s tenisem dřív než jeho asketický guru, jenž se dobrovolně týrá v přípravě, opakovaně se drápe do formy po všemožných zraněních a život podřizuje svému povolání.
Štěpánek zatím rozhodně neplánuje odchod do penze. Mezi Australian Open a daviscupovým utkáním v klubu Kooyong jen tak nelelkoval a vydal se do lázní, aby po lednovém přívalu utkání dal své pochroumané tělo zase do pořádku. Nakonec to nestihl, proti Australanům kvůli bolavým zádům nenastoupí.
„Může udělat díru do světa“
Kyrgios dlouho válel na basketbalové palubovce, dodnes si s míčem pod koši počíná nanejvýš zručně. Ve čtrnácti však - částečně na přání svých rodičů - dal přednost raketě.
„Má obrovský potenciál, skvělou ruku a na svoji výšku výborný pohyb. Zároveň všichni víme, jaký problém má s koncentrací a jak jednoduše se dokáže v zápase ztratit,“ říká Štěpánek.
Ano. Divadelnická gesta. Hádky s rozhodčími, diváky, ba dokonce i protivníky. Výbuchy hněvu mezi výměnami i při rozhovorech s novináři. Za nimi se ovšem kromě jisté nevycválanosti skrývá i citlivá duše kluka, jemuž se ne vždy zamlouvá bytí v solitérském a nesmírně konkurenčním prostředí. A kterému se při trmácení po světě leckdy stýská po příbuzných a sličné přítelkyni, též tenistce Ajle Tomljanovičové.
„Ten jeho temperament se nezmění. Kdyby ho někdo chtěl předělávat, ničemu by neprospěl,“ tvrdí Štěpánek. „Měl by zůstat stejný, jen potřebuje zapojit víc disciplíny. Když si zvykne na tu řeholi a nebude se tolik rozptylovat, může myslet na nejvyšší mety.“
Tedy konkrétně?
„Kamkoliv přijede, může udělat díru do světa. Záleží na jeho rozpoložení. Sleduju ho a držím mu palce. Ale jen do té chvíle, než nastoupí proti mně.“
Takže teď jsou z nich zase na pár dní rivalové. A jednou? Kdo ví...
