"Největší soupeřky, Rusky Forševová i Zadorinová, se mě bojí. Na nedávném mítinku v Moskvě po mě pokukovaly a čekaly, co předvedu. Když se budu v Paříži víc usmívat, třeba je znervózním," plánuje Rosolová.
Běh na 400 metrů v hale je kvůli seběhu na trati zrádná disciplína. Kdo zaváhá na startu, musí obíhat soupeřky, a to nebývá jednoduché. "Tady jsou občas potřeba i lokty," vysvětluje Rosolová. "Ale Denča není žádný chcípák, který by se nechal odstrčit. Pokud budou lokty potřeba, tak je tam samozřejmě dá," připomíná trenérka Martina Blažková.
Jak má běžet, studovala čtyřiadvacetiletá Rosolová i na videozáznamech závodů z předešlých dvou šampionátů. "Většinou vyhrála závodnice, která byla od začátku první. Když má člověk formu, taktika asi není potřeba," vypozorovala u obrazovky před pátečním startem.
Třebaže Rosolovou čeká na tak významné soutěži čtvrtkařská premiéra, jedna bronzová medaile z halového evropského šampionátu jí doma už visí. Před čtyřmi lety si ji vyskákala v dálkařském sektoru v Birminghamu. Tehdy uspěla i s dávkou štěstí: medaili dobyla o pouhý centimetr ve vypůjčeném dresu výškařky Dubnové.
Od té doby se hodně změnilo. Z dálkařky a vícebojařky je sprinterka. S letošním osobním rekordem z Moskvy 52,21 vteřiny odjíždí Rosolová do Paříže jako pátá nejrychlejší čtvrtkařka kontinentu v sezoně. Před ní už jsou jen tři Rusky a Bulharka.
Všechny tyto soupeřky v sezoně běžely pod 52 vteřin. A právě to bude cíl české sprinterky. "Věřím, že na to mám. Letos jsem ještě nechytila tak kvalitní závod, při kterém bych mohla ukázat, co ve mně je."
A pokud cenný kov nezíská? Pak si jako "cenu útěchy" nadělí aspoň procházku Paříží: "Eiffelovku jsem naposledy viděla jen z auta, takže se na ni moc těším."
