S návrhem na změnu přišel současný orlojník Petr Skála, který MF DNES řekl, že jeho záměrem je vrátit podobu astronomické desky do stavu, jaký byl ve středověku.
„Je doloženo, že orloj vznikl v roce 1410, ale o tom, jak ve středověku vypadala astronomická deska, se mnoho neví. Z dobových pramenů se zdá, že ciferník orloje tehdy vypadal jinak než dnes, ale jak přesně, to jasné není,“ řekl Antonín Vrba.
Orloj má za sebou i dlouhou dobu chátrání. Kolem roku 1790 jej chtěla dokonce pražská městská rada vyhodit, aby nehyzdil opravovanou radnici. Jeden z radních však tyto plány zarazil. „Až za primátora Bělského bylo rozhodnuto, že se dá orloj do pořádku, a generální oprava proběhla v letech 1864 až 1865,“ popsal Vrba.
Jedna z pravděpodobných variant nové podoby staroměstského orloje.
Podoba orloje před opravou je zachycena na fotografiích, barevné řešení ciferníku však snímky neukazují. „Je z nich jasné jen to, že plechy ciferníku jsou totálně zkorodované. Ale ručičky, zvěrokruh a číslice dobře rozeznáme,“ popsal Vrba.
Profesor astronomie J. G. Böhm, který tehdy předsedal komisi řídící opravu, publikoval o rekonstrukci orloje podrobnou zprávu, kde také představil návrh ciferníku i s obrázkem a výkladem. Po spuštění orloje na Nový rok 1866 zůstalo leccos nedokončeno a nastaly různé technické potíže a zmatky. Nejhůře podle Vrby dopadl ciferník. Ten dostal stejnoměrný šedozelený nátěr a provizorium vydrželo až do roku 1911. Tehdy byl konečně ciferník za dozoru památkářů nabarven podle původního projektu a tak v podstatě vydržel dodnes.
„Od toho roku 1911 až do dneška vznikly několikrát menší rozdíly ve velikosti a poloze černého kruhu v dolní části ciferníku vinou nepozorných restaurátorů,“ řekl Antonín Vrba s tím, že největší chyba se stala při obnově orloje po poškození v roce 1945. Na to přišel až Milan Patka v roce 1978, když si dělal vlastní model orloje a výpočty mu nesouhlasily. „Nakonec své výkresy konzultoval s astronomy a ti mu s překvapením dali za pravdu,“ uvedl Vrba. Při příštím restaurování v roce 1979 byl astronomický ciferník opět uveden do stavu, který navrhl profesor Böhm. Tento vzhled ciferníku si pražský orloj sice uchovává teprve něco přes sto let, ale podoba žádného jeho předka doložena bohužel není.
Několik návrhů na změnu
„V roce 2012 se objevil návrh na restauraci orloje, kde orlojník Petr Skála navrhoval změny různých částí orloje i astronomického ciferníku. Národní památkový ústav tehdy tento návrh zamítl z toho důvodu, že návrhy nejsou v souladu s památkovou ochranou,“ zmínil Antonín Vrba a podotkl, že další návrh podal orlojník i v roce 2015. I v tomto případě jej Národní památkový ústav odmítl.
V roce 2016 však Petr Skála uspěl a mezitím bylo památkářům předloženo přibližně jedenáct návrhů na podobu orloje. Několik z nich má MF DNES k dispozici (ukázka na obrázku). Změnit se má podoba středové zeměkoule s kontinenty, kterou má nahradit zeměkoule z kovových obručí znázorňujících poledníky a rovnoběžky. Mezi návrhy je i přidání soumraku mezi oranžovou část zvanou Svítání a černou část zvanou Noc. Soumrak je v návrhu znázorněn tmavě modrou či šedavou barvou mezi Svítáním a Nocí, ale také v některých návrzích rozostřenou hranicí mezi těmito částmi dne.
Proti těmto změnám však brojí Antonín Vrba spolu se svými kolegy, snaží se, aby orloj zůstal v současné podobě nebo aby se alespoň co nejméně změnil. Znázornění soumraku by totiž podle Vrby v českých končinách nebylo správné. Vysvětluje, že v jednom z návrhů se objevil takzvaný nautický soumrak, který se objevuje hlavně u orlojů nacházejících se v pobaltských zemích. Nautický soumrak rozlišovali hlavně námořníci, kteří se plavili přes moře. Tímto soumrakem se myslí doba dne, kdy je ještě vidět horizont moře a zároveň už lze vidět hvězdy.
Proto se Vrba s kolegy několikrát sešel při kontrolním dni s investory a památkáři na Staroměstské radnici, ale jejich připomínky podle slov Vrby nebral nikdo vážně.
„My jsme tímto v podstatě dobojovali. Ale děje se něco jiného. Děje se to, že tyto návrhy jsou navzájem vyvracející se kreace, když to tak řeknu. To samo dokumentuje to, že tyto návrhy nejsou založeny na historické realitě, ale jsou to prostě jakási umělecká díla,“ řekl Vrba. Snahu o změnu vzhledu ciferníku Antonín Vrba nechápe. Vylučuje i to, že by se mohlo jednat o snahu zpopularizovat orloj turistům. „Toho si nikdo nevšimne. Lidé tam přijdou kvůli tomu, že smrtka zazvoní a apoštolové chodí. Všimnou si toho akorát lidé, kteří o astronomii něco vědí,“ myslí si Vrba.
Odbor památkové péče rozhodne o případné změně orloje v tomto týdnu. I kdyby však snaha Antonína Vrby a jeho kolegů vyšla vniveč, nezoufá. Ciferník by se dal případně přemalovat zpět. „To nebude problém, přemalovat ciferník zase zpátky. Byla by to otázka, řekl bych, týdne,“ myslí si Vrba s tím, že by však musel být o přemalbu zájem. Zároveň se také bojí, že změna astronomické desky způsobí ostudu v mezinárodních astronomických kruzích. Příští rok se má v Praze konat astronomický kongres. „Ti zahraniční astronomové omdlí a potom vynadají těm českým, jak tohle mohli dopustit,“ zakončil Antonín Vrba.
