V roce 1994 koupila společnost Flow East budovu na adrese Václavské náměstí 47. V roce 2006 zakoupila pozemek na adrese Opletalova 3. Na těchto parcelách plánuje postavit moderní budovu s kancelářskými a administrativními prostory.
Ministerstvo kultury rozhodlo, že se stávající rohová budova z roku 1880 nestane kulturní památkou. To by ji totiž před demolicí zachránilo. Povolení magistrátu o bourání tedy dostalo zelenou.
Dům na Václavském náměstí |
Podle rozhodnutí magistrátu může majitel zbourat s nárožním domem dvorní přístavby hotelu Jalta i torzo bývalé Akciové tiskárny, z níž zbyla jen část fasády (viz článek Dům na Václaváku památka není, rozhodli úředníci).
Se zbouráním tiskárny problém také není. Dřívější majitel objektu tiskárnu zboural, poté požádal o zrušení její památkové ochrany a ministerstvo kultury mu vyhovělo, neboť v té době již nebylo co chránit. Památkově chráněný zůstal jen pozemek a nic již tak nebrání ani zbourání zbytků fasády.
Když byl loni záměr investora s demolicí rohového domu zveřejněn, vyvolal velký nesouhlas některých odborníků na památkovou péči, proti projektu se i demonstrovalo. Proti stavbě nového domu byl i Václav Havel, který se obával, že na Václavském náměstí vyroste "obluda".
Investor je jiného názoru. Podle předsedy představenstva Flow East Jamese Woolfa splňuje plánovaná nová budova požadavky moderního života, je energeticky efektivní a přináší i "stále potřebnější kancelářské prostory kategorie A v Praze 1" a maloobchodní prostory.
Projekt podle Woolfa přinese nová pracovní místa. Stavba by měla vyjít přibližně na 1,2 miliardy korun.
Podle rozhodnutí magistrátu může majitel zbourat s nárožním domem dvorní přístavby hotelu Jalta i torzo bývalé Akciové tiskárny, z níž zbyla jen část fasády.
Na Václavském náměstí vyroste Květinový dům
Společnost Flow East vyhlásila na chystanou novostavbu výběrové řízení. To vyhrála pražská pobočka architektonické kanceláře Chapman Taylor s návrhem Květinového domu od architekta Jana Pokorného. Dům je inspirovaný liniemi svatovítské katedrály, jeho koruna má vypadat jako světla hořící svíce a také květiny v rozkvětu.
Navržená moderní budova ovšem svou velikostí převyšovala ostatní budovy a příliš vyčnívala. Původní stavba z roku 1880 přitom pěkně zapadala do klidné linie levé strany Václavského náměstí.
Jak šel čas
|
"Bohužel střed Prahy nemá třeba výškovou regulaci, která platila v horní části Václavského náměstí ještě za první republiky, tehdy nesměly být domy vyšší než boční věže Národního muzea. Studie ochrany památkové rezervace, ačkoliv vznikla už v 90. letech, nebyla nikdy schválena," vysvětlil již dříve iDNES.cz historik umění Richard Biegel, tajemník a pedagog Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Po dlouhých diskusích s odborníky a peticích došlo v projektu k několika změnám. Investor se inspiroval návrhy architektů a odborníků na výstavbu a snížil výšku budovy. Také se zmenšila její rozloha.
Historie domu, který čeká demolice
Stavební historie budovy sahá do let 1880 až 1881, kdy na tomto místě vznikla novostavba třípatrového domu pro manžele Benešovy. Po průběžných drobných opravách následovala v roce 1920 poměrně rozsáhlá úprava, kdy patrně změnou majitelů došlo k odstranění původní neorenesanční fasády, nástavbě dvou horních pater, upraveno bylo i průčelí.
V roce 1956 byl zřízen průjezd do sousedního objektu sloužícího hotelu Jalta, o tři roky později byly nově řešeny výkladce do Václavského náměstí. V devadesátých letech se průběžně opravovaly prodejní prostory a v letech 1995-1996 proběhla celková rekonstrukce domu v patrech.
Investor koupil budovu již v roce 1994. "Nakonec převládl názor, že bude dobré budovu nahradit kvalitní architekturou," uvádí ve svém vyjádření. "Na základě odborných posudků bylo zjištěno, že dům byl již mnohokrát opravován, a nelze jej proto dále zatěžovat novou rekonstrukcí."
Líbí se vám Květinový dům?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 23:00 středa 21. listopadu 2012. Anketa je uzavřena.
