„Při některých průjezdech jsme absolvovali trasu téměř bez zastavení, jindy jsme stáli i pětkrát. Ani jednou se nám nestalo, že bychom v koloně zůstali na jednom místě třeba pět minut,“ popisuje specialista na světelnou signalizaci Jan Grohmann ze Správy veřejného statku města Plzně.
Trasa testováníTestovací automobily projížděly na přelomu května a června obousměrně úsekem Karlovarské třídy od benzinové čerpací stanice Shell u Rondelu, Gerskou a Studentsku ulici až po křižovatku se Žlutickou u obchodního centra Remus. Na trase je devět semaforů. |
Když jsou semafory ve špičce nastavené na kratší interval, auta sice červená zastaví častěji, ale na kratší dobu.
Při delším intervalu auta nestaví na červených tak často, ale zase čekání na zelenou je delší. Celková doba jízdy je v průměru stejně dlouhá, jen s minimálními odchylkami.
Při kratším intervalu zelených nastavených na 80 sekund auto stálo na červenou třikrát až čtyřikrát, u stosekundového bylo zastavení o jedno méně.
Celková doba jízdy ve směru do centra Plzně se v měřeném úseku pohybovala mezi 4,5 až 5 minutami, v opačném směru byly časy nejčastěji o půl minuty delší bez ohledu na interval semaforů.
K čemu budou tato zjištění dobrá? Podle Grohmanna je možné ještě zkoušet upravovat intervaly zelených, aby průjezd v celé trase byl co nejplynulejší.
„Ale do všeho ještě zasahují preference pro městskou dopravu, která vstupuje do cyklu semaforů. Pro ostatní řidiče to znamená, že je může světelná signalizace častěji zastavit, ale tahle zdržení nejsou nijak dramatická,“ říká Grohmann (více o přednostní jízdě MHD v Plzni čtěte zde).
Odborníci na dopravu by chtěli otestovat i Rokycanskou třídu
Pohledem dopravního ředitele Plzeňských městských dopravních podniků Jiřího Ptáčka jsou na testované trase pro tramvaje a trolejbusy tři problémové křižovatky.
První je Karlovarská x Lidická, kde se na hlavní tah do centra připojují tramvaje od Bolevce, pak křižovatka na Vinice a nakonec Studentská x Gerská.
„Samozřejmě ideální by bylo pro městskou dopravu a její cestující, kdyby tramvaje, autobusy ani trolejbusy nikde nečekaly,“ říká Ptáček.
Kvůli významnému průjezdu autobusů a tramvají ze všech směrů není do systému navazující zelené vůbec zakomponovaná křižovatka Studentské a Gerské ulice, kde auta jedoucí od centra města odbočují doleva na Karlovy Vary.
„Tam je provoz tramvají a autobusů tak velký, že není koordinovaná s okolními křižovatkami. Může se tak stát, že auta stojí na červenou a další červená je zastaví hned na další, do které přijedou,“ připouští Grohmann.
Do budoucna by chtěli odborníci vymyslet způsob, jak do systému zapojit i tento dopravní uzel.
Pracovníci správy veřejného statku chtějí podobně testovat i další zatížené dopravní tahy v Plzni. Ještě letos se možná zaměří na Rokycanskou třídu.
