Ikonická stavba nadregionálního významu. Vysoká architektonická hodnota mlýnů je oceňována jak odbornou, tak širší veřejností. Strategická poloha v centru města.
To je jen malá ochutnávka z mnoha argumentů lidí z iniciativy "Mlýny městu", kteří nechtějí, aby budova od architekta Josefa Gočára chátrala na břehu Chrudimky v historickém centru Pardubic.
Mlýny jsou momentálně k mání. Majitel budovy, společnost GoodMills, totiž hodlá objekt prodat, zatím není ale jasná ani předpokládaná cena.
"Město by přišlo o příležitost zapojit lokalitu do plánované revitalizace centra a navazujících klidových zón parku Na Špici, Bubeníkových a Tyršových sadů. Nevyužilo by tak možnosti vytvořit dominantní cíl a urbanistický významový protipól zámku a rozšíření centra i na druhý břeh Chrudimky," uvedli členové iniciativy na svém webu www.mlynymestu.cz.
Z jejich slov je patrné, že by byli nejraději, kdyby se o celý areál ucházela pardubická radnice. Ta by ho pak při využití evropských peněz mohla přetvořit na něco smysluplnějšího. Jenže na to se radní zatím příliš netváří.
Mlýny kupovat nechceme, zní z radnice
"V tuto chvíli není na stole možnost, že bychom mlýny kupovali," uvedl jasně náměstek primátorky Michal Koláček.
A hned dodává důvod, proč jsou politici opatrní. Podobných prázdných areálů se začíná ve městě objevovat čím dál víc a zastupitelé jen málokdy tuší, co s nimi dělat.
Automatické Winternitzovy mlýnyPrvní pardubická stavba architekta Josefa Gočára (1880-1945) vznikla v letech 1909 a 1910 na břehu Chrudimky jako zakázka pro bratry Egona a Karla Winternitze. Architektura mlýnů je asociací babylonské Ištařiny brány. Gočár v té době zároveň projektoval lázeňský dům v Bohdanči, otevřený 1. května 1913, a kubistický palác U Černé Matky Boží v centru Prahy. Areál je tvořen obilním silem a samotným mlýnem, postaveným ze světlých a tmavých cihel, které na průčelí budov vytvářejí výrazné ornamentální vzorce. Za renesanční vzpomínku jsou označovány motivy vlaštovčích ocasů, kterými mlýny byly doplněny ve dvacátých letech. Původní autor stavby Josef Gočár je dnes považován za největšího českého architekta minulého století. |
"Během několika měsíců město dostane do držení Masarykova kasárna. Bude docela oříšek vymyslet, co s nimi udělat, aby to mělo smysl. To bude těžké rozhodnutí. To samé je s kasárnami na Hůrkách nebo s areálem bývalé Tesly u nemocnice," uvedl Michal Koláček.
Přesto město od mlýnů nedává ruce pryč. Pro následující tři měsíce zřídila post koordinátora, který by měl hledat cesty k dalšímu využití architektonicky cenné stavby. Funkci bude zastávat lídr iniciativy architekt Ondřej Teplý.
"Na pražské ČVUT na toto téma vznikají semestrální práce, jejich výsledky budeme analyzovat a prezentovat v rámci aktivit o budoucnosti Mlýnů," ukázal na jeden z možných směrů Ondřej Teplý, podle kterého by byla velká škoda areál nevyužít.
"Mlýny jsou ikona města a jsou v dobrém stavu, nevykazují nějakou statickou nebo jinou zásadní chybu. Není to areál, do kterého se hned musí napumpovat 100 milionů korun. Jedna velká investice to může spíš poškodit," řekl Teplý.
Radní si od něj slibují hlavně moderování debaty na jejímž konci bude alespoň náznak řešení, co dál se stavbou, která v březnu přestala po 101 letech plnit svůj základní účel.
"Čekáme koordinaci debat, přiblížení možnosti získat granty na opravu budov či jejich přestavbu. Očekáváme také doporučení nějakých řešení, jak by šlo stavbu využít," uvedla primátorka Štěpánka Fraňková.
Ovšem celý plán má jeden velký limit. Pokud město bude trvat na tom, že budovy kupovat nebude, vše další bude odvislé od toho, jestli se o objekt přihlásí někdo solventní, který bude mít desítky milionů korun nejen na koupi objektu, ale i na jeho úpravu.
