Díky speciálním brýlím, které propojují virtuální realitu se skutečností, lékař na sále lépe vidí do nitra pacienta. Takové brýle si lze koupit. Nikdo ale zatím nenabízí to, co mají k dispozici třinečtí lékaři: speciální počítačový program, který umožňuje lékaři prohlížet si v brýlích nahrané snímky z ultrazvuku, počítačového tomografu či magnetické rezonance.
„Vnitřní prostředí srdce a cév vidíme v trojrozměrné podobě. Zákrok je díky tomu kvalitnější, konkrétně přesnější a rychlejší, což pro pacienta znamená kratší narkózu,“ nastínil kardiolog Miroslav Hudec.
„I když se na zákroky vždy předem připravujeme, dříve jsem musel u těch složitějších minimálně jednou a někdy až třikrát opustit zákrokový sál a jít se podívat vedle na snímky z počítačové tomografie, abych věděl, jak dál postupovat. Teď nikam běhat nemusíme. Vše, co potřebujeme, máme k dispozici, nebo nám to bleskově pustí biomedicínský inženýr, který je s námi celou dobu na sále,“ líčí lékař.
Virtuální hologramové brýle si nemocnice pořídila už koncem loňského roku. Jenže, když odborníci zkoumali možnosti jejich využití, byli zklamaní.
„Ukázalo se, že firma k nim nenabízí žádné dostupné programy, které by usnadnili lékařům práci přímo na sále. Chvíli jsme je nechali ležet, ale nakonec jsem ve spolupráci s kolegy vyvinul vlastní software přesně podle jejich potřeb,“ říká Jan Hečko, vedoucí biomedicínský inženýr Telemedicínského centra Nemocnice-Podlesí.
Pacienti sice zákrok prospí v narkóze, takže lékaře se speciálními brýlemi při práci nevidí, ale pomoc moderní technologie oceňují.
Jedna kost nahradila druhou. Lékaři ve Zlíně provedli unikátní operaci |
Například dvaaosmdesátiletý Karel Wiecek, bývalý voják z Ostravy, se den po zákroku na nemocničním lůžku usmíval a líčil, že za dvě hodiny od přípravy na operaci srdce už byl opět vzhůru a „bojeschopný.“ A dodal, proč musel na operaci. „Trpím fibrilací síní a dlouho jsem užíval léky na ředění krve. Ale dál nemůžu, protože mám potíže se střevy a začal jsem krvácet. Aby lékaři zabránili mozkové mrtvici, utěsnili mi ouško levé síně, kde se sráží krev. Dali mi tam špunt podobný jako do umyvadla,“ líčí muž.
„Lékaře ve virtuálních brýlích jsem sice neviděl, ale vím, že je na sále použili a zákrok díky tomu netrval ani 40 minut. Dnes už se cítím výborně,“ dodává pacient.
Ve stejnou chvíli se tým třineckých kardiologů neplánovaně potil už druhou hodinu na sále nad šestasedmdesátiletým pacientem z Pardubic. Předpokládali, že díky pečlivé přípravě a vylepšené virtuální realitě utěsní jeho díru na srdci za pár desítek minut. Jenže nakonec jim zákrok trval téměř tři hodiny, než ohlásili, že skončil úspěšně.
Unikátní operace. Ve Španělsku transplantovali srdce dvouměsíční holčičce |
„Bez naší smíšené virtuální reality by trval mnohem déle. Pacientovi jsme totiž potřebovali utěsnit díru v neobvyklém místě, kam se nám dlouho nedařilo dostat. Kolega to nejdříve zkoušel katetrem napíchnutým přes zápěstí. Poté šel přes tříslo, až se nakonec podařilo špunt usadit tam, kam bylo potřeba,“ popisuje Hudec, který se účastnil první fáze zákroku.
Podotkl, že defekt vznikl v srdci muže po starší operaci, kdy lékaři jiné nemocnice muži záplatovali spojku mezi pravou a levou srdeční komorou. „Když se tam po letech opět objevil otvor, kudy protékala krev, pacienta poslali k nám, protože takové zákroky nedělají všude.“
Nemocnice už novinku představila na pár kongresech a vzbudila zájem. Zatím ale není jasné, zda a jak unikátní software poskytne jiným nemocnicím. „Zvažujeme další vývoj i obchodní stránku,“ říká ředitel Podlesí Radek Neuwirth.