Novináře o závěrech zprávy informoval ministr životního prostředí Martin Bursík.
Díky mírné zimě a dobrým rozptylovým podmínkám se loni kvalita ovzduší v Česku meziročně zlepšila. Plocha území se zhoršenou kvalitou ovzduší se z hlediska lidského zdraví zmenšila z 29 procent v roce 2006 pouze na 6,3 procenta v roce 2007, nicméně i na tomto území žije třetina populace země.
"Toto zlepšení bylo ovlivněno příznivým průběhem meteorologických podmínek v roce 2007. Problematickým regionem z hlediska kvality ovzduší nadále zůstává Moravskoslezský kraj," uvádí souhrn pravidelné zprávy.
Voda se lepší, skleníkových plynů přibývá
Podle Bursíka se po stagnaci v letech 2005 a 2006 životní prostředí v Česku začíná opět mírně zlepšovat. Ministr doplnil, že klesá i znečištění povrchových a podzemních vod. "Stoupá jakost vody," uvedl.
Podle ministra klesá také energetická náročnost ekonomiky. "Je to díky modernizaci průmyslu," podotkl Bursík s tím, že se mimo jiné zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů energie.
Z dat o množství jemných prachových částic ve městech lze podle zprávy odhadnout, že jejich emise zavinily loni o 2,4 procenta vyšší úmrtnost. V místech s nejvyššími koncentracemi polyaromatických uhlovodíků onemocní podle odhadů rakovinou na tisíc obyvatel o jednoho člověka víc než v čistším prostředí. Na třetinu vzrostl vinou špatného ovzduší také počet alergických dětí.
Zpráva současně konstatuje, že emise skleníkových plynů po strmém poklesu v úvodu devadesátých let dále neklesají, v posledních letech dokonce zaznamenaly mírný nárůst. Strmě rostou hlavně emise z mobilních zdrojů, které v roce 2006 dosáhly třinácti procent celkových emisí.
Emise skleníkových plynů v ČR patří mezi nejvyšší v Evropě, činí 14,5 tuny na jednoho obyvatele. Průměr evropské sedmadvacítky je o čtyři tuny nižší.
Emise má na svědomí energetika, doprava a průmysl
Data za rok 2007 ještě nejsou plně k dispozici, podle dokumentu ale nepřinesou optimističtější zprávy. Podle předběžných odhadů produkce nejvýznamnějšího skleníkového plynu, oxidu uhličitého, loni opět narostly, a to o téměř čtyři procenta, což představuje šest milionů tun.
Za čtyřmi miliony tun emisí oxidu uhličitého stojí podle zprávy veřejná energetika, zbývající nárůst pochází z dopravy a průmyslové výroby.
Oproti roku 2006 přibylo emisí oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého. První z nich se vážou na výrobu elektrické energie, druhé souvisí s výrobou železa a oceli. S ohledem na emise ekologové vítají pokles energetické náročnosti ekonomiky, od roku 2005 klesá zhruba o šest procent za rok.
