"Podobné věci se někdy stávají. Smůla, že si Dušan vybral během jednoho závodu obojí - jak zlomenou hůlku, tak pád. Pak to vypadá hloupě," uznala pro iDNES.cz bývalá běžkařka Zuzana Kocumová.
Přečtěte sio olympijském sprintu |
Pak se ale rozjíždějící stroj zasekl. Velký úspěch už spolu nevybojovali. Často se navíc v souvislosti s příčinami neúspěchu mluvilo právě o Kožíškovi...
"Je pravda, že se mu něco podobného stalo už poněkolikáté, ale takový je prostě sport. Zvlášť ve sprintu, ve kterém není nouze o kontakty mezi závodníky, se to zkrátka stává," bránila Kocumová šestadvacetiletého běžkaře.
Před pěti lety se Kožíšek v Německu z bronzu radoval jako jednadvacetiletý mladíček a měl nastartováno ke slibné kariéře.
"Přichází spousta gratulací, lidi ze mě mají radost. Úspěch sice přišel brzy, ale může mi pomoct," říkal v roce 2005 na světovém šampionátu v Oberstdorfu.
To ještě netušil, jak kruté okamžiky ho v kariéře čekají.
Střih. Únor 2006, olympiáda v Turíně. Kožíškovy nejsmolnější dny.
Osvědčená dvojice Kožíšek-Koukal po roce spolu, byť v klasickém sprintu. Do cíle ale doběhli desátí. Důvod? Kožíškovi došly síly, v posledním okruhu vytuhl (viz článek o olympijském sprintu).
"Byl jsem úplně vyřízenej. Rozbolela mě hlava, nohy, prostě celé tělo. Nevěděl jsem, jestli k finále vůbec nastoupím," uvedl tehdy.
Ještě u většího průšvihu se ale objevil jen o pár dní později. Manažer Květoslav Žalčík ho totiž omylem napsal na startovní listinu štafety místo Milana Šperla.
Kožíšek, původně plánovaný jako náhradník, ovšem vůbec nebyl na místě závodu. K týmu narychlo přijel až v době, kdy už první závodníci běželi. Výsledek? Kožíšek závěr nezvládl a Česko skončilo desáté (viz článek o smolné štafetě).
"Akorát jsem se stačil rozcvičit, lyže testovali servismani. Můj výkon pak nebyl optimální, čekal jsem to lepší," poznamenal po závodě.
Střih. Únor 2007, mistrovství světa v Sapporu. Časy neúspěchu střídá bronzová radost.
Po smolné olympiádě přišla erupce štěstí. Znovu na mistrovství světa a zase ve sprintu dvojic. Tentokrát ovšem Kožíšek nezískal bronz s Koukalem, nýbrž s Milanem Šperlem (viz článek o posledním velkém úspěchu Kožíška).
"Už před odletem jsme se s Martinem Koukalem bavili, že tentokrát možná nepojede. Ale Milana Šperla jsem taky nepodceňoval. A byla z toho nakonec medaile," radoval se v Japonsku nad dalším úspěchem.
Střih. Prosinec 2009, Světový pohár v Düsseldorfu. Generálka na olympiádu nevyšla.
Měl to být poslední test před olympijským sprintem dvojic, jenomže Kožíšek s Koukalem pohořeli.
Při poslední výměně předal Koukal parťákovi štafetu na nadějném čtvrtém místě. Do boje o vítězství ale český reprezentant nezasáhl. Kožíšek totiž po kolizi s norským soupeřem spadl a do cíle doběhl na desátém místě (viz článek o nedávném závodu).
Střih. Únor 2010, olympiáda ve Vancouveru. (Zatím) poslední Kožíškovo zklamání.
Podobně jako při generálce v Německu ambiciózní dvojice doplatila na Kožíškovu smůlu. Při sprintu dvojic zlomil hůlku, potom spadl. A bylo po dobrém umístění.
"Šesté místo rozhodně není neúspěch. Navíc každý závod je úplně jiný. Příště to může vyjít," doufá Kocumová, že se Kožíšek v budoucnu zapíše do výčtu svých velkých závodů pozitivněji.
