Ze strany tehdejšího provozovatele veřejných automatů, společnosti Český Telecom, jednoho z předchůdců současného O2, šlo o jeden ze způsobů, jak podpořit zájem lidí o využívání sítě veřejných telefonních automatů. Za odeslání textovky či e-mailu z telefonní budky si společnost zprvu účtovala 90 haléřů, následně se sazba zvýšila na dvojnásobek.
 |
Aby bylo možné službu využít, musel zájemce vlastnit anebo si pořídit nový typ telefonní karty. Šlo především o alternativu k mobilním službám, kdy ne všichni Češi tehdy vlastnili nebo chtěli používat mobilní telefon. Vhod mohla nová služba přijít i za jiných situací, jak popisují účastníci ankety v přiloženém videu.
V současnosti jsou telefonní budky již minulostí. Ta poslední funkční v Česku byla slavnostně zbourána v polovině loňského června. Stála v obci Hlubyně na Příbramsku a v posledních dvou letech své existence již nebyla využívána. Zájem o využití veřejných telefonních automatů ze strany lidí postupně upadal s tím, jak se mobilní telefony stávaly stále rozšířenějšími. A to zejména díky poklesu cen mobilních služeb. Lidé je mají navíc po ruce kdekoliv, kvůli hovoru či poslání textovky tak nemusejí chodit nikam na náves. Některé telefonní budky však našly jiná využití. Například klasické dřevěné, které byly v Česku používány až do poloviny 90. let minulého století, kdy je začal nahrazovat nový typ s kovovou konstrukcí a bez dveří, se osvědčily třeba i v jaderné elektrárně Temelín:
