Hlídací kočka
Vstupenky Vám chytím vždycky. Pohlídám přednostní prodeje, vstupenky na poslední šanci, začátek prodeje, slevy i konání akce.
Co má vyjadřovat název Weird & Wonderful?
V doslovném překladu znamená „podivný a nádherný“ a podle mě velmi výstižně popisuje proces vzniku a nahrávání tohoto alba.
Byl tedy podivný a nádherný?
Byl. Kolem natáčení se děly podivní události, které ale daly vzniknout něčemu nádhernému. Když pracuju na desce, což tedy bylo zatím dvakrát, stává se mi, že mi v určitém okamžiku v hlavě blikne žárovka a dojde mi, jak by se deska mohla jmenovat. Nepojmenovávám desky po písničkách, ale po pocitu, který mi práce na nich evokuje.
V čem to tedy konkrétně bylo divné a nádherné?
Prapodivný byl už samotný proces. První písnička vznikla bezprostředně po vydání mého prvního alba Hearts, které vyšlo v září 2016, přesněji na přelomu let 2016/2017. A poslední skladbu jsme dodělávali zhruba čtrnáct dní před odevzdáním finální verze. Takže to byl časový maglajz, struktura práce byla strašně nekoordinovaná, což podle mě vyjadřuje to „divné“ v názvu. Ale dalo ti vzniknout něčemu, na co jsem opravdu pyšná. Je to moje životní výpověď – všechno, co jsem těmi písničkami chtěla říct, jsem řekla.
Čili je pro vás prioritou, aby to nebyly jen pěkné písničky, ale aby v nich bylo i kus z vašeho života?
Rozhodně. A byla bych ráda, aby si to tam lidi po přečtení a porozumění textů našli. Život je ve své podstatě přece taky podivný a nádherný.
Zpíváte výhradně v angličtině, která k vám ovšem sedí. Dokážete si představit, že byste se někdy uchýlila k češtině?
Čeština je krásný jazyk a rozhodně proti ní nic nemám, jak se třeba někdo může domnívat. Jsem ale toho názoru, že moje muzika a všechno, co ji obklopuje, má úspěch z určitých důvodů. Je to prostě takový balíček, do kterého patří nejen to, že si skládám vlastní věci, ale i angličtina v textech. A kdyby se z něj něco vytáhlo, už by to nebylo ono. Jsem přesvědčená, že mi angličtina určitým směrem formuje hlas a projev. Kdybych zpívala v češtině, asi bych o tu autenticitu vyjádření přišla.
O co se opíráte při psaní skladeb?
Zprvu jsem si skládala jen tak pro sebe, takové veršovánky. Ono ve třinácti letech toho ještě nemáte moc co říct. Potom přišly silnější zážitky, první lásky, začalo se to formovat a teď, když už mám určité životní zkušenosti, užívám si, že můžu z něčeho čerpat. A tím, že jsem odchovaná kapelami jako Pink Floyd, které má rád můj táta, jsem zvyklá o hudbě přemýšlet v celcích. Aby to nebyly jen samotné skladby, ale i jejich vizuální zpracování, obal desky, scéna na koncertech a podobně. A když už mám nějaký vliv na fanoušky, přijde mi fajn je trochu inspirovat, nasměrovat je někam, ukázat jim, po čem mají jít, dát jim nějakou motivaci.
Je v tomhle ohledu druhá deska hlubší a propracovanější? Nejen hudebně, ale i v tom, o čem jste teď mluvila?
V to doufám.
Zpěvačka Lenny bude v pondělí 25. 5. hostem živého vysílaní Mixxxer show od 15h na TV ÓČKO. |
Kdo s vámi na albu pracoval?
Jak na které skladbě. Spojníkem všech ale byl producent Ondřej Fiedler, který dělal i na předchozí desce Hearts. Dostávala jsem otázky, jestli jsem nezkoušela oslovit zahraniční producenty. Zkoušela, ale byly o spíš výstřely do tmy, ne zrovna povedené pokusy. Prostě se to moc nepovedlo a nakonec jsem skončila zase u Ondry, který té které písničce dal to, co potřebovala. Nikdy jsem neviděla někoho tak zapáleného a ponořeného do hudby. Sleduje nejnovější trendy, kouká na hudební dokumenty, občas mi něco pustí a já vůbec nevím, o čem je řeč. Je to člověk na svém místě.
Vás osobně nové trendy v muzice zajímají?
Snažím se je taky sledovat, už jen proto, abych třeba věděla, kudy cesta nevede. Jsem ráda v obraze, i třeba proto, abych mohla oponovat někomu, kdo o té které hudbě řekne, že je to hrůza, ale přitom se v tom žánru neorientuje, nemá ho naposlouchaný. Takže radši budu informovaná i o věcech, které se mi nelíbí, než abych zaostávala. Ale přiznám se, že teď se spíš hrabu v historii. Na mámino doporučení jsem se třeba nedávno dívala na dokument o koncertu Joni Mitchell na festivalu Isle of Wight, nebo jsem koukala na další dokument o tom, jak kapela Foo Fighters natáčela desku Sonic Highways v různých koutech Ameriky. To bylo hrozně inspirativní a vzbudilo to ve mně ohromnou chuť dělat na nových věcech.
Hlídací kočka
Vstupenky Vám chytím vždycky. Pohlídám přednostní prodeje, vstupenky na poslední šanci, začátek prodeje, slevy i konání akce.
