Jistě za to může režisér William Friedkin, jenž prý na herce i štáb sám pouštěl hrůzu, která se ve výsledku odrazila. Možná zabodoval i skutečný příběh v pozadí, byť v něm vyháněli ďábla z chlapce, nikoli z dívky.
Její představitelku Lindu Blairovou hlídala ještě půl roku po premiéře ochranka studia, protože náboženští fanatici, kteří ve filmu viděli „oslavu satana“, jí hrozili smrtí. V kinech museli zasahovat zdravotníci, neboť diváci v panice prchali, případně propadali hysterii.
Leckde zakázali pouštět upoutávku v podobě bílého démona nořícího se ze tmy, protože prý „příliš děsila“, přitom démonův hlas si herečka Mercedes McCambridgeová pěstovala syrovými vejci a kouřením. Někde zakázali celý film, v Irsku zkrátili alespoň nejvíce šokující scénu masturbace s krucifixem.
Představitel kněze William O’Malley líčil svým studentům, že hrál v „pornografickém hororu“. Nicméně přes všechny kontroverze dostal Vymítač ďábla Oscary za scénář i zvuk a stal se prvním hororem nominovaným na sošku za nejlepší film roku; teprve dva roky po něm následovaly Čelisti.
