Přiznejme si na rovinu, že Hendrix je osobnost takového kalibru, že kdyby kdekoli v archivech ležely po jeho smrti nějaké skutečné poklady, už dávno bychom je měli k dispozici, a to hned v několika reedicích. Zvláště u studiových nahrávek je to jednoznačné – vždyť je historicky zmapován doslova každý den Hendrixova života v hvězdném období, a ti, kteří s ním tehdy pobývali ve studiu, tedy zvukaři i hudebníci, většinou ještě žijí.
Je prakticky vyloučeno, že by byli tak zapomnětliví, stejně jako je minimálně pravděpodobné, že by se kytarista v době své slávy "tajně" zavřel v neznámém studiu s neznámými techniky a spoluhráči, a tam jen tak z plezíru natočil geniální hudbu, kterou by zavřel do šuplíku.
Co tedy pro případné skutečné objevování zbývá? Jednak živé nahrávky, kterých po jeho smrti v různých zejména (polo)pirátských edicích vyšly spousty, některé v lepší, některé v horší, některé v neposlouchatelné zvukové kvalitě, žádná z nich ale náš pohled na kytarového génia nezvrátila (to, že někdy hrál "podobraz" a jindy jako vtělení Boha, se vědělo dávno).
A jednak nahrávky rané, pořízené ještě před jeho "objevením" Chasem Chandlerem, kdy doprovázel bluesové a soulové zpěváky (tato éra byla zčásti velmi solidně – včetně mnoha skutečně mimořádně zajímavých nahrávek – zmapována šestialbovou kolekcí The Authentic PPX Studio Recordings v letech 1996-97).
Minimum skutečných novinek
Až na jednu výjimku je album Valleys Of Neptune sestaveno z nahrávek z roku 1969, skladba Mr. Bad Luck je o dva roky starší. Hendrixe doprovází rytmika Mitch Mitchell (bicí) a na střídačku Noel Redding a Billy Cox (baskytara). Řada položek alba nejsou "novinky", nýbrž alternativní verze písní, známých z řadových alb, případně z dříve vydaných živáků nebo "výškrabků".
A tak si můžeme připomenout vyložené Hendrixovy hity Stone Free, Fire či Red House, stejně jako jeho značně překopanou coververzi Bleeding Heart Elmorea Jamese (kterou by starý bluesman rozhodně nepoznal) nebo instrumentální verzi Sunshine Of Your Love od Hendrixových miláčků Cream (podle kterých, jak sám přiznával, do značné míry "vyprojektoval" sound svého tria Jimi Hendrix Experience).
Ze skladeb skutečně dosud neznámých za zvláštní upozornění stojí jen funky-bluesovka Ships Passing Through The Night a opravdu pěkná titulní píseň Valleys Of Neptune. Ta by se pěkně vyjímala na kterémkoli Hendrixově řadovém albu. Obecně ale nahrávky působí spíš jako "rozjezdy" před skutečným nahráváním nebo skici k dotvoření. Některé postupy skutečně důvěrně známe z jiných kytaristových skladeb, což hendrixovský specialista John McDermott v obsáhlém a zasvěceném průvodním textu v bookletu přiznává.
Vše, co bylo řečeno, by ale nemělo zastřít podstatný fakt. Jakkoli můžeme mít k obsahu alba Valleys Of Neptune formální výhrady (ty ovšem vycházejí spíše z jeho mediálního obrazu), měli bychom mít stále na paměti, že posloucháme Jimiho Hendrixe na vrcholu sil a že většina nahrávek alba nepadá nijak dramaticky pod jeho velmi vysoký standard.
Přestože je otázka, kolik z nich by sám – při svém známém perfekcionismu – "pustil ven". Asi není náhoda, že za života z verzí oněch známých písní na svá alba nakonec vybral jiné než tyto a neznámé skladby s klidným srdcem nechal jen na studiových pásech.
Jimi Hendrix: Valleys Of Neptune
Vyd. Experience Hendrix/Sony Music, čas 62:04
Hodncení MF DNES: 70 %
Úvod do hendrixologie reeditovánAlbum Valleys Of Neptune je tak především příspěvkem do sbírky pokročilých hendrixologů, rozhodně se nehodí pro "úvod do problematiky". V tomto smyslu je třeba kvitovat, že součástí pomyslného březnového hendrixovského balíčku jsou i luxusní reedice klasických kytaristových alb s přidanými DVD s komentáři, popisujícími vznik jednotlivých nahrávek (hlavními mluvčími jsou zvukař Eddie Kramer a producent a manažer Chas Chandler) a prostříhanými mnohdy velmi kuriózními a skutečně obecně neznámými archivními záběry. Are You Experienced (1967) Axis: Bold As Love (1967) Electric Ladyland (1968) First Rays Of The New Rising Sun (1970/1997) Live At Woodstock (2005) |