„V půlce střechy jsme vytvořili extenzivní zelenou střechu s tloušťkou skladby 8,5 centimetru. Ve druhé části je kvůli statice lehčí verze s tloušťkou pouze 6 centimetrů,“ popisuje starosta Martin Mrkos.
Podle odborníků je zelená střecha energeticky šetrnější, vytváří kvalitnější mikroklima a zlepšuje hospodaření s dešťovou vodou.
Pracovníci ze střechy nad chodbou a bufetem nejdřív odstranili kačírek, který tam byl dosud, a provedli zkoušku, zda někde neprosakuje.
„Pak jsme položili geotextilii a minerální desku, na niž jsme nanášeli substrát. Poté jsme rozložili rozchodníkové rohože, dále se rozprostřely rozchodníkové řízky a na některých místech také semena rozchodníku,“ popisuje starosta, který se s dalšími patnácti lidmi včetně zaměstnanců městského úřadu do práce zapojil.
Radnice vyčíslila cenu zelené střechy o velikosti asi 360 metrů čtverečních na 220 tisíc korun, z toho 100 tisíc věnovala místní odpadová firma. Město také dostalo darem biologický materiál.
Střecha, kterou si lidé mohou prohlédnout z horních pater polikliniky, ještě nemá definitivní podobu. „Na jaře bychom měli dosít navíc semena kostřavy, pažitky a mateřídoušky. Předpokládáme, pokud to klimatické podmínky umožní, že by první barvy rozchodníkové směsi mohly být vidět už příští rok, v nejhezčí a snad už stabilní podobě by střecha mohla být v roce 2022,“ nastiňuje Mrkos.
Žďár se chce profilovat jako zdravé a ekologické město
Starosta je velkým zastáncem toho, aby se město připravilo na klimatickou změnu. „Chceme se profilovat jako zdravé a ekologické město,“ přesvědčuje.
Do tohoto plánu zapadá i první zelená střecha. „Je to střípek do komplexní mozaiky. Máme tři a půl hektaru střech ve vlastnictví města, dlouhodobá vize je střechy ozelenit nebo využít pro fotovoltaické nebo fototermické panely,“ přiblížil.
Další zelená střecha by se měla příští rok objevit na střeše bývalého městského úřadu na horním konci náměstí Republiky.
V regionu už zelená střecha ozvláštnila například novou budovu dětského oddělení novoměstské nemocnice nebo stabilní pódium v amfiteátru v Bystřici nad Pernštejnem. Trend je zřejmý, podobných střech bude přibývat.
Žďár nad Sázavou hodlá do adaptačních opatření postupně investovat miliony korun, zaměstnává také krajinářskou architektku. „Jednotlivé projekty budeme dělat podle toho, jak budeme shánět prostředky na realizaci. Jde o desítky tisíc korun, ale i projekty v řádech milionů,“ vysvětluje Mrkos.
Nová koncepce má stát na čtyřech pilířích týkajících se i vody a hospodaření na propachtovaných polích. Město plánuje například obnovit nebo založit některé mokřady, tůně a rybníky, v nejnovější městské části Klafar má vzniknout dvouhektarový park, počítá se s dalšími zásahy na Zelené hoře, kde se letos poprvé pásly ovce.
