„Například před městských úřadem už je vidět cedule, která místa označuje a vysvětluje, proč město nebude kosit nakrátko všechna místa a jaký to má smysl,“ říká starosta Martin Mrkos.
Pro takzvané květnaté louky je zatím podle mapy vytipováno 27 míst ve městě. „Nakonec je takových ploch, které necháme zarůst, mnohem více, než jsme původně předpokládali,“ vysvětluje místostarostka Ludmila Řezníčková. V jejich případě plánuje město jednu nebo žádnou seč.
Loni byly na popud ochránců přírody vybrány pouze tři takové lokality, vedení města nedávno hovořilo o asi trojnásobném nárůstu ploch, které letos nechají zarůstat v režimu květnatých luk.
Podle Řezníčkové jde o plochy trvalé i dočasné. V širším centru města je to například prostor u Horního rybníka, u Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, obvodové partie parku U Ivana, svahy a severní okraj parku na Farských humnech. Dále kolem Santiniho památek, tedy u Dolního hřbitova a na Zelené hoře.
Ekologie dostala ve Žďáře přednost před estetičností
Jedenáct dočasných ploch zařadila na seznam městská krajinářka Lucie Radilová s úředníky po první seči: například na příjezdu k podniku Žďas, u řeky Sázavy pod Okružní ulicí, pod údolní nádrží Staviště a na dalších místech.
Podle odborníků vzrostlá tráva lépe zadržuje srážky, zlepšuje mikroklima, snižuje prašnost a omezuje půdní erozi. „Městská zeleň je v posledních letech vystavená abnormálním podmínkám, suchu a teplu,“ poukazuje místostarostka Řezníčková, proč radnice k tomuto kroku přistoupila.
„Chceme, aby byly trávníky funkční, protože ovlivňují cyklus vody, oteplování a další věci,“ dodává.
Zatímco některé vybrané plochy ponechá město přirozenému vývoji, jiné nechá dosít vhodnou směsí. „Kde nejsou přirozeně kvetoucí, tam jim musíme pomoci. I hmyz potřebuje větší rozmanitost,“ míní místostarostka. Podle starosty Mrkose má v tomto případě přednost ekologie před estetičností.
V Jihlavě už květnaté louky vytipovali a nechali růst v minulých letech, Třebíč se přidala letos.
