„Statistiky vedené od roku 2010 dokonce poukazují na výrazný pokles střetů vozidel se zvěří, v některých místech řádově až o desítky procent. Kraj Vysočina proto bude v ochraně frekventovaných silnic pokračovat i nadále,“ uvedl krajský radní Martin Hyský.
Nyní tyto „chemické ploty“ střeží kolem 130 kilometrů komunikací prvních až třetích tříd na Vysočině.
Po aplikaci pachových ohradníků loni na ošetřených úsecích klesl počet srážek o 47 procent oproti roku 2009, ve srovnání s rokem 2017 o devětadvacet procent a oproti roku 2018 je patrné snížení o jedenáct procent.
Pro letošek kraj vyčlenil v rozpočtu čtvrt milionu korun, který mohou myslivecká sdružení využít na nákup aplikačních přípravků a obnovu chybějících pachových ohradníků na už vybraných silničních úsecích.
Efektivitu chemické ochrany komunikací si pochvalují i sami myslivci. Ti ostatně nespoléhají pouze na pomoc od kraje, mnohá sdružení do těchto preventivních opatření investují i vlastní finance.
„Měl by se starat stát či pojišťovny, ne myslivci“
„Myslivci instalují na své náklady podél komunikací dřevěné kolíky, na něž následně aplikují pěnu s účinnou látkou. Během roku pak tento pachový ohradník pravidelně ošetřují,“ popsal Stanislav Císař, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou. Aby opatření bylo maximálně efektivní, je podle něj nutné koncentrát do pěny opakovaně aplikovat, a to nejdéle po šesti týdnech.
Takový přístup ovšem vyžaduje jak více investic, tak i času členů sdružení. Někde jsou navíc pachové ohradníky doplňovány ještě modrými odrazkami, jež odrážejí světlo ze světlometů aut směrem do polí, luk a lesů, a vytvářejí tak jakýsi optický výstražný plot.
„Kde ohradníky používají a pravidelně udržují, tam se povedlo snížit srážky až o padesát procent. Myslivci to ale dělají nejen kvůli ztrátám na zvěři, ale i proto, aby se předcházelo škodám na majetku či na újmách na zdraví při srážce aut s velkou zvěří. O to by se ale měl postarat stát, nebo částečně pojišťovny, a ne myslivci,“ vyjádřil se Císař.
Na Žďársku „hlídají“ chemické ohradníky bezmála 27 kilometrů komunikací v celkem šestnácti honitbách. Jedná se o vybrané frekventované a rizikové úseky o délce od půl do čtyř kilometrů.
Efekt se postupně snižuje, zvěř si na ohradníky zvyká
Mezi sdružení, která toto opatření už zhruba šest let s úspěchem praktikují, patří i Myslivecký spolek STRŽ Měřín. Ten obhospodařuje pachové ohradníky podél tříkilometrového úseku rušné silnice druhé třídy číslo 602 na Velkomeziříčsku.
„První roky byla změna velmi výrazná, odhadl bych pokles střetů aut se zvěří na osmdesát až devadesát procent. Ale zvěř si postupně zvykne na vše, i na pachové ohradníky, takže ten efekt je už nyní nižší,“ popsal Jan Kožený z měřínského spolku.
I tak je ale podle jeho slov na ošetřených částech komunikace počet srážek zhruba o polovinu nižší než na silnicích bez ochrany. Svoji roli v tom hraje i pečlivost členů spolku - ti účinnou látku obnovují po čtyřech týdnech.
Opravují a dodávají i kolíky, na nichž je pěna upevněna. Některé totiž pravidelně vezmou za své při sekání trávy okolo silnic. Část potřebných nákladů pokryje zmiňovaná krajská dotace, kolem pěti tisíc si ale měřínští myslivci letos dofinancovávají sami.
Rozšíření pachových ohradníků podél dalších úseků by podle Jana Koženého rozumné nebylo. „Zvěř by si na ně zbytečně zvykla. Využití je vhodné jen u skutečně rizikových silnic,“ dodal myslivec.
Loni policisté na Vysočině vyjížděli k 1 752 nehodám, při nichž došlo ke srážce vozidla se zvěří, což činí šestatřicet procent z celkového počtu řešených dopravních nehod. Počet případů i přes opatření kolem silnic každoročně výrazně stoupá.
Kolem dálnice už pach nestačí, musí tam být plot
„Pro srovnání uvedeme, že v roce 2014 jsme v kraji zadokumentovali celkem 714 dopravních nehod - střetů vozidel s lesní zvěří. O rok později to bylo 1 010 případů a v roce 2016 již 1 074,“ vyjmenovala policejní mluvčí Dana Čírtková s tím, že nárůst je patrný zejména na Pelhřimovsku.
Kolize se zvěří se nevyhýbají ani dálnici. „Tam vzhledem k silnému provozu a také vyšší povolené rychlosti může mít takový střet velmi vážné následky a může způsobit i hromadnou dopravní nehodu. Počet střetů s lesní zvěří se loni na dálnici D1 zvýšil o 32 nehod, což souvisí i s její nedokončenou modernizací. V místech, kde je modernizace D1 již dokončená, je její součástí už i oplocení,“ popsala Čírtková.
Podle myslivců je za rostoucími čísly hlavně rušná doprava. „Po silnicích jezdí rok od roku více aut, provoz je opravdu hustý. Pachové ohradníky bohužel nemohou v takovém případě situaci zcela zachránit, ale v nebezpečných úsecích alespoň částečně pomohou,“ dodal Stanislav Císař.
