"Zahrál výborně. Jeho přínos pro tým je nezpochybnitelný. I když ostatní se musí učit hrát i bez něj," chválil centra asistent trenéra a zároveň starší bratr Michal Straka.
Martin Straka strávil na ledě téměř dvacet minut, víc toho odehrál jen parťák z prvního útoku Radek Duda.
Už jste se nemohl dočkat návratu na led?
Těšil jsem se. Byla to dlouhá doba, co jsem nehrál. Věděli jsme, že proti Varům to bude těžké utkání, a jsme rádi, že jsme ho nakonec zvládli.
Jak jste se cítil vy osobně? Zdravotně už jste úplně v pořádku?
Fit jsem už delší dobu. Jen jsem do toho nechtěl zasahovat. Klukům to šlo, máme tady spoustu mladých, chtěli jsme jim dát šanci. Teď už jsem se do toho zapojil i já.
Když mluvíte o mladých hráčích v týmu, jste s nimi spokojený?
Hodně. Hlavně s Mírou Indrákem, se Schleissíkem taky. Dostávají šanci a doufám, že ji budou dostávat dál. Sami vidíte, že bodů máme dost i beze mě. Kluci se hodně zlepšili a mají na to, aby tady hráli další sezony. Třeba Kuba Lev - na tom je vidět, jak je v pohodě, má na ledě hodně času a využívá toho. Zvlášť on už se stává tahounem a dneska je to jeden z nejlepších kluků, které tu máme.
Naskočil jste zpět do zápasu 26. prosince, ještě o vánočních svátcích. To nebyl problém?
Naopak. Všichni měli pauzu, liga se nehrála deset dnů, hráči vypadli ze zápasového tempa. Myslím, že to byla nejideálnější chvíle do toho zase jít. Ke konci utkání už jsem byl utahaný, ale to je normální, když člověk nehraje měsíc a půl. Ale jsem zvědavý, jak budu vypadat, až se ráno vzbudím...
Hned v první třetině jste si připsal dvě asistence. Byl jste se svým výkonem spokojený?
Určitě ty přihrávky potěší. Člověk se pak do toho zápasu ještě víc dostane, psychicky je v pohodě. Ale důležitý byl pro nás hlavně gól Kuby Lva na 1:1. Vary brzy vedly, měly zpočátku hodně šancí. A kdyby nám odskočily na dvoubrankový rozdíl, bylo by to daleko těžší. Naštěstí jsme to ještě v první třetině otočili a myslím, že pak jsme byli přece jen o trošičku lepším týmem.
Mohl jste v závěru přidat i gól do prázdné karlovarské branky. Ale netrefil jste ji. Co se stalo?
Já tam ještě někoho hledal, konkrétně Holyho (Hollwega), ale nemohl jsem ho najít (úsměv). Pak už mě dojel jejich hráč a maličko mě potáhl, takže ta střela nevyšla. Naštěstí už byl zápas rozhodnutý.
Někteří karlovarští hráči po zápase říkali, že byste mohl klidně hrát ještě pět let v NHL, když vás viděli.
No, tak že děkuju… (smích)
Měl jste radost, kolik přišlo na derby lidí? Návštěva se vyšplhala přes sedm tisíc.
Určitě je to takhle hezčí. Věděli jsme, že lidé budou chtít na Štěpána už na chvíli vypadnout z domova. O to jsme šťastnější, že jsme to utkání zvládli. Dali jsme pět gólů a doufáme, že fanoušci budou chodit i dál. Je to jen na nás, abychom dávali góly, vítězili a hráli pěkný hokej. Pak si lidi cestu najdou.
Stihl jste si vůbec užít Vánoce?
Volno jsme měli jen na Štědrý den, ten další už jsme šli odpoledne na led. Takže jsem byl v klidu doma s manželkou, s dětmi. Bylo to hezké.
Vyhýbal jste se cukroví?
Člověk se musí hlídat. Ten trénink před zápasem byl těžký a i prvních deset minut derby jsme byli pomalí, těžcí. Ale máme to za sebou, Vánoce jsou za námi a jedeme dál.
