Aleš Padělek

Aleš Padělek | foto: Radek Cihla, MAFRA

Aleš Padělek: Taky bych mohl nakonec skončit jako ledař

  • 0
Loňskou sezonu procestoval, tu nadcházející by chtěl strávit na jednom místě. A nejraději tam, kde s hokejem začínal – v Jihlavě. Třicetiletý útočník Aleš Padělek má v plánu znovu obléci dres prvoligové Dukly, jenže nezáleží pouze na něm. Velmi důležité slovo bude mít také Mladá Boleslav, která vlastní jeho hráčská práva.

"Já jsem samozřejmě zkoušel nějak lobbovat, ale je to spíš o komunikaci mezi vedením Dukly a Boleslaví. Věřím, že se kluby nakonec dohodnou," přesvědčuje zkušený forvard, který v soutěžním ročníku 2009/2010 prošel Táborem, Znojmem a zahrál si také elitní slovenskou ligu v Banské Bystrici.

Začátkem února jste si odchod na Slovensko hodně pochvaloval, teď chcete domů. Proč?
Původně jsem počítal, že bych v Bystrici zůstal, ovšem klub snižoval náklady na třetinu, takže plno hráčů skončilo jenom proto, že prostě nebyly peníze.

Po herní stránce s vámi bylo vedení klubu spokojeno?
Doufám, že ano, alespoň to tvrdili. I nějaký gól mi tam padl... Když jsme spolu mluvili naposledy, měl jsem na kontě jen jeden, ale jen u něj nakonec nezůstalo.

Statistiky hovoří tuším o šesti...
Jo, to je přesné číslo.

A jak odchod ze Slovenska přijala rodina? Říkal jste, že hlavně starší dcera se těšila, až se začne učit slovensky...
Jedna se učila ve škole a druhá ve školce. A oběma se tam moc líbilo. Akorát teď má ta starší trochu problémy, protože na Slovensku se řada věcí ve slovech píše jinak, hlavně s a z. Ale přechod zpátky zvládla, na vysvědčení bude mít samé jedničky.

Bylo vůbec něco, na co nebudete ze svého slovenského angažmá rád vzpomínat?
Převládají jednoznačně pozitiva. Byla tam nádherná zima, děcka se vyřádily na lyžích, ale jeden černý bod to přeci jen mělo. Když jsme odjeli na play-off, tak nám vykradli pokoj v hotelu.

Předpokládám, že zloděje nechytili...
Kdepak. Zajímavé na tom bylo, že vykradli jenom náš pokoj v šestnáctipatrovým hotelu. Zrovna když jsme odjeli. Asi někdo dobře věděl, kam jde. (hořce se usmívá)

Pojďme se na chvilku věnovat budoucnosti. I když vy o ní vlastně v tuhle chvíli ještě nemáte příliš reálnou představu, co?
Já ano, ale bohužel nezáleží jenom na mně. Samozřejmě jsem se zkoušel ptát, jenomže za Duklu jednat nemůžu. K nějaké dohodě mezi mnou a Jihlavou došlo, ale dokud to není vyřešeno i s Boleslaví, tak se může stát cokoliv.

A věříte ve šťastný konec?
To já věřím vždycky. (usmívá se) Zatím tady aspoň trénuju. Každopádně je jasný, že taky nemůžu čekat donekonečna. To by mi potom v srpnu mohli říct: Hele, nedohodli jsme se. A co potom?

Takže jste si dal nějaký časový strop, dokdy chcete mít jasno?
Myslím, že snad do konce června by se to celé mělo rozlousknout, abych případně začal co nejdřív trénovat tam, kde bych potom i hrál. Byl jsem stoprocentně přesvědčený, že budu v Jihlavě, ale teď začínám mítmalinko pochyby.

Znamená to, že se pro jistotu poohlížíte i po jiné variantě?
Znovu opakuju, že prioritou je pro mě Jihlava. Sice teď bydlím ve Znojmě, ale pořád jsem Jihlavák, takže bych za Duklu hrál moc rád. Zase na druhou stranu bych se nerad dočkal toho, že za dva měsíce budu koukat, že nic nemám.

Jakou roli hraje ve vašem přání oblékat znovu dres Dukly návrat trenéra Petra Vlka na střídačku jihlavského týmu? Vy jste ho už v minulosti jako kouče zažil...
Určitě to hrálo velkou roli. Když jsem se dozvěděl, že se Petr vrací, byla ta informace pro moje rozhodování dost důležitá.

Nicméně zatím pod ním jenom trénujete.
Přesně tak. Na začátku května mi bylo řečeno, že se s Duklou můžou připravovat jenom hráči, kteří mají podepsanou smlouvu, takže jsem s klukama nějakou dobu netrénoval. Až teprve ve chvíli, kdy došlo k prvnímu jednání mezi Boleslaví a Jihlavou.

Každopádně smlouvu pořád nemáte, takže se dá říct, že jste vlastně dostal od Jihlavy jakousi výjimku?
Tak nějak. Vedení mi v tomhle směru vyšlo vstříc, za což jsem vděčný. Trénovat se musí, aby byl hráč připravený. Já bych tu smlouvu podepsal klidně hned, ale jak už jsem řekl, pak by za mnou taky mohli v srpnu přijít s tím, že to nevyšlo. A co bych tady potom dělal? Maximálně tak ledaře. (usmívá se)

Vy teď asi musíte být hodně nervózní, když vám zazvoní mobil, nemám pravdu? Každý telefonát přece může znamenat definitivní verdikt o vaší budoucnosti...
Ani ne. Spíš to vždycky aktuálně proberu na tréninku právě s Petrem Vlkem, jestli se náhodou něco nezměnilo. A on mi vždycky odpoví, že všemožně tlačí na Béďu Ščerbana (jednatel Dukly – pozn. red.), aby dohoda proběhla, čímž mě pokaždé na chvilku uklidní. (směje se) Obvykle se ptám v pondělí, ve středu a v pátek.

O vašem možném návratu do Jihlavy se mluvilo už loni, ale nakonec jste zamířil do Tábora. Nabídl vám tehdy víc peněz?
To nebyl ten důvod. Prostě jsem měl šanci si ještě jednou zahrát s bráchou. On už chtěl sice končit, ale já ho přemluvil a myslím, že tu dobu, co jsme v Táboře spolu byli, jsme si výborně užili.

Jenomže vy jste ho tam potom nechal a odešel na měsíc do Znojma...
Jo, protože se objevily finanční potíže. Tábor to vlastně doteď nezvládl. A já mám ve svém věku pořád ještě nějaké ambice. Do Znojma jsem šel opravdu jen na chvilku, dokud se nevyřešila dohoda s Banskou Bystricí. To nakonec vyšlo a já byl spokojený.

Dá se tedy říct, že mezi vašimi loňskými "námluvami" s Jihlavou a těmi letošními je výrazný rozdíl?
Určitě. Hlavně v tom, že loni jsem přišel dost pozdě. Tehdy už měla Dukla nasmlouvané celé mužstvo, letos jsem se snad ozval včas. A znovu opakuji – to, že je tady Petr Vlk, všechno přebilo.


Mistrovství světa v hokeji 2024

Hokejové MS 2024 probíhá od 10. do 26. května v Praze a Ostravě. Český tým hraje v pražské základní skupině, kde jsou dále Kanada, Finsko, Švýcarsko, Dánsko, Norsko, Rakousko a Velká Británie.