Syn Wernera Ličky, trenéra české jedenadvacítky a bývalého výborného kanonýra, přitom neměl snadnou úlohu. "Bylo těžké střídat, protože ostatní měli rytmus a byli rozběhaní. Za dvacet minut jsem se snad jen třikrát dostal přes půlku hřiště," komentoval nápor domácích.
Žižkovský manažer Ivan Horník Ličkovi před příchodem na hřiště připomínal branku Jiřího Vávry proti AS Řím, která v roce 1996 posunula Slavii do semifinále Poháru UEFA. "Říkal mi dej gól, jako Jirka Vávra v Římě. Věděl jsem, že nějaký takový padl, ale jak ta branka vypadala, to jsem vůbec netušil," přiznal.
Ličkova trefa vyburcovala Rangers k velkému náporu a hra se ještě vyostřila. Po drobných strkanicích v průběhu utkání přibyla osm minut před koncem ostřejší výměna názorů po závaru před Kučerou. Pak následovala situace, po níž viděl Jan Buryán druhou žlutou kartu a putoval předčasně pod sprchy.
Podle Žižkovských zcela neoprávněně. Obránce Craig Moore se totiž skácel k zemi ve velkém vápně v přerušené hře a Rangers ještě chtěli vymodlit penaltu. "Stál jsem od toho dva metry," distancoval se vyloučený Buryán. A s vysvětlením přispěchal Jiří Sabou. "Byl jsme to já. Moore do mě z dvoumetrové dálky naběhl hlavou a svalil se. Skotové pak začali přesvědčovat asistenta rozhodčího způsobem: 'To jste tam nic neviděl?' Postupně se jim ho podařilo zblbnout," líčil Sabou.
Žižkovský záložník si postěžoval i na další chování soupeře. "Nevrátili míč, když jsme ho zakopli potom, co Kenny Chihuri ležel zraněný na zemi. Nechtěli připustit, že mohou vypadnout. Musíme si ale přiznat, že jsme měli veliké štěstí," dodal Sabou.
