Majitele účtu zjistíte, jen když špatně zadáte platbu

Bankovní tajemství jen tak lehce prolomit nelze. Informace o klientech banka každému sdělovat nesmí. Komu a za jakých okolností naopak tyto údaje předat musí, stanoví zákon. Chce-li plátce identifikovat příjemce platby, má k tomu jedinou příležitost. Musí uvést, že chyboval v jeho zadání a domáhá se navrácení svých peněz.

(ilustrační snímek) - účet | foto: Profimedia.cz

Může se vám stát, že přes internetovou aukci vydražíte nebo koupíte zboží, za které zaplatíte. Ale balíček stále nikde. Vy jste svou část obchodu splnili, prodávající však nikoliv. Pokud jste v dobré víře peníze odeslali, znáte zpravidla jen číslo účtu příjemce.

Banka by vám sice pomoci dokázala, ale svazuje jí ruce institut bankovního tajemství. Zákon o bankách totiž přesně vymezuje, komu údaje o účtu a jeho majiteli banky poskytnout smí a komu nikoliv.

Informace o účtu jiného klienta bez jeho svolení nezískáte

Nejjednodušší je obrátit se přímo na příjemce platby a požádat ho o vrácení peněz, které neoprávněně přijal. Ovšem to lze uskutečnit jen v případě, kdy máte jeho adresu. Platbu ale můžete alespoň reklamovat a tím požádat svou banku legálně o pomoc.

Banka poškozeného na základě podané reklamace požádá banku příjemce, aby svého klienta kontaktovala a žádala na něm příslušnou částku zpět. Přestože se již příjemce platby bezdůvodně obohacuje, nemusí ani poté přijít očekávaná odezva. Pak už nezbývá nic jiného než se vydat dlouhou cestou soudního řízení. Banka totiž žádné údaje o účtu bez písemného svolení majitele sdělovat nesmí.

"Pokud klient neprokáže, že při platbě udělal chybu, není banka oprávněna poskytovat o příjemci platby klientovi žádné informace. V takovém případě doporučujeme obrátit se na policii, protože ze strany příjemce platby by se mohlo jednat o trestněprávní jednání," říká Denisa Salátková, tisková mluvčí Poštovní spořitelny.

Instituce musí banku o potřebné údaje vždy písemně požádat. Jde o situace, kdy klient banky o poskytování osobních údajů neví. Má tedy pouze jedinou možnost - přiznat, že udělal v platebním příkazu chybu.

Prokažte svou chybu, banka pak příjemce identifikuje

Zákon o bankách počítá pouze s jedinou variantou, kdy může dojít k "prolomení" bankovního tajemství – chybu na straně odesilatele platby. Předpis bance ukládá povinnost sdělit číslo účtu a identifikační údaje majitele tomu, kdo prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice (třeba zadání špatného čísla účtu) utrpěl škodu. Prokazuje také, že se bez těchto údajů nemůže domoci svého práva na vydání zaslaných peněz.

"Klient se může k uplatnění svého práva na vydání bezdůvodného obohacení obrátit na banku příjemce a požádat ji o identifikační údaje majitele účtu, dále o číslo účtu a identifikační kód banky. Jakmile získá identifikační údaje neoprávněného příjemce, řeší dále situaci s ním bez naší účasti například výzvou či soudní cestou," vysvětluje situaci Pavla Langová z tiskového centra České spořitelny.

Bez vašeho vědomí banky informují jen určené instituce

Bankovní tajemství se vztahuje na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit. Zprávu o těchto záležitostech má banka povinnost podat jen osobám stanoveným zákonem.

Komu banka ze zákona povinně sděluje údaje o účtu

Přesný výčet institucí, kterým banky, podle zákona o bankách, podávají zprávu o záležitostech klienta, na něž se vztahuje bankovní tajemství, najdete v § 38. Patří sem zejména:

- soudy pro účely občanského soudního řízení,
- orgány činné v trestním řízení,
- správci daně za podmínek podle zákona o správě daní a poplatků,
- finanční arbitr rozhodující podle zvláštního právního předpisu ve sporu navrhovatele proti instituci,
- ministerstvo financí za podmínek, které stanoví zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí,
- orgány sociálního zabezpečení a orgány nemocenského pojištění,
- zdravotní pojišťovny ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění,
- soudní exekutor pověřený provedením exekuce podle zvláštního zákona,
- úřad práce ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,
- Národní bezpečnostní úřad, zpravodajské služby nebo ministerstvo vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona.

Zdroj: Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů