„Snažíme se sem dostat co nejvíce lidí, ale ne za každou cenu,“ říká na začátku rozhovoru Ivo Anderle, programový ředitel kin Aero a Světozor. Jde totiž o biografy, které se soustřeďují na náročnější filmy a publikum. „Samozřejmě uvádíme i nové filmy, avšak z nich si vybíráme,“ říká sympatický dvaatřicátník v klasické promítačské modré blůze.
Práce programového ředitele spočívá zejména v přípravě programu kina
Oba biografy, jak Aero, tak Světozor, mají odlišnou politiku. „Světozor je jakási výkladní skříň. Je v centru, kdežto Aero na Žižkově, rozdíl tak chápeme trochu jako mezi žižkovskou hospodou a restaurací na Václavském náměstí.“
Tato odlišnost je dána právě i programem, který se pro Aero připravuje na měsíční cyklus. Vždy do desátého dne předcházejícího měsíce musí být jasné, které filmy se budou promítat. Je totiž nutné zapůjčit je u distributorů, zajistit jejich překlad a otitulkování.
„Neuvádíme vždy jen filmy, které lze získat od českého distributora nebo české pobočky nějaké velké korporace. Snažíme se přivézt i filmy, které se do běžné distribuce vůbec nedostanou, a to je pak někdy téměř detektivní práce.“ V takovém případě totiž musí Ivo Anderle najít majitele práv na daný snímek. Když jej najde a získá od něj povolení pro projekci, často zjistí, že majitel práv vůbec nemá fyzickou kopii snímku, kterou je možné promítat. Práce pak pokračuje hledáním po celém světě, kde se kopie nachází.
Řídím se i podle počasí
Programový ředitel musí také určit, v jaký den se bude který film promítat a kolikrát jej bude biograf reprízovat. „Není to vždy jednoduché, téměř jde o šarlatánství. Vím například, že v pondělí chodí méně návštěvníků než v jiné dny, návštěvy ovlivňuje i počasí a další kulturní a sportovní akce.
Na takové dny proto neplánuji díla, u nichž očekávám větší zájem publika.“ Když je definitivní program hotov, zbývá ještě obstarat propagaci a reklamu.
Newyorští filharmonici v kině
Mimo běžný program kin zajišťuje Ivo Anderle i filmové přehlídky, které Aero hostí nebo pořádá. Přehlídky jsou vždy specializovány na určitý typ filmů, například na německou kinematografii. „Ty se připravují celoročně, stále tedy sleduji, jaké nové snímky se v Německu urodily. Je to paradoxní, ale nezbývá mi čas je všechny zhlédnout, musím se často spoléhat na různé reference nebo reputaci jejich autorů.“
V kině nemusí být promítány jen filmy
Nedávno mohli návštěvníci zhlédnout koncert Newyorské filharmonie. Na dojednání a připravení tohoto představení se podílel také programový ředitel. „K tomu nápadu nás přivedl náš známý. Stále nás přesvědčoval, tak jsme se nakonec podvolili,“ směje se Ivo Anderle. Bylo nutné vyhovět všem požadavkům newyorských filharmoniků na technickou úroveň promítacího zařízení, propagaci.
Nešlo přitom o klasické promítání z filmového pásu, ale o živý satelitní přenos koncertu. „Před samým přenosem se uskutečnila jen jedna zkouška, zda se nám podaří naladit kanál, na kterém bude přenos vysílán. Test však nedopadl dobře a další nebyl v plánu. Měli jsme s tím hodně starostí, protože vstupenky už byly vyprodány. Nakonec jsme museli koupit stopadesáticentimetrovou parabolu a podařilo se nám vyjednat ještě jednu zkoušku, která už naštěstí vyšla podle představ.“
Programový ředitel Ivo Anderle tak nemá na starosti zdaleka jen sestavení rozvrhu promítání. Někdy se proto cítí přetížen. „Máme teď mnoho projektů, ale málo lidí. Doufejme však, že je to jen dočasný problém,“ uzavírá Ivo Anderle.
Jak pracuje ředitel kina
-
Pracovní den
Pracuji převážně u počítače. Přes den mám dvě až tři schůzky, jinak dohaduji zápůjčky snímků a program obou kin. -
Relaxace
Odpočinek mi poskytuje zejména kontakt s rodinou. -
Dovolená
Na dovolenou si čas udělám, ale nejsou to ani čtyři týdny do roka. -
Studium
Pro moji práci je vhodné vystudovat filmovou vědu na Filozofické fakultě nebo filmovou dramaturgie na AMU.
