„Neobchodujeme se strachem, ale s připraveností,“ zní slogan americké společnosti Rising S, která se specializuje právě na stavbu podzemních bunkrů. Podle generálního manažera firmy Garyho Lynche prodala společnost během své osmnáctileté historie asi 1 400 těchto zvláštních nemovitostí.
„Každý do toho chce vtisknout něco svého, je to vlastně jako stavět budovu či dům. Lidé hledají něco, čím by mohli ochránit své rodiny, soběstačné místo, v němž mohou žít po dlouhou dobu,“ řekl manažer Lynch pro CNN Business.
Firma Rising S předpokládá, že tento rok udá okolo dvanácti bunkrů na Novém Zélandu, čímž by zdvojnásobila celkové prodeje firmy na území tohoto souostroví. Většina dosavadních klientů pocházela z USA.
Nový Zéland pro firmu dosud představoval spíš menší zlomek prodejů, nicméně během let 2017 a 2018 registrovala společnost vzrůstající zájem. „Našlo se hodně lidí, kteří koupili pozemek a postavili pod ním bunkr,“ uvádí Lynch.
Další podrobnosti ale manažer zveřejňovat nechce, aby nevyzradil know how a nepoškodil klienty. Na otázku, kde konkrétně novozélandské bunkry leží, uvádí Lynch, že „všude“. Nejtěžší podle něj je dopravit bunkr do země tak, aby to nevzbudilo přílišnou pozornost.
„Kvůli množství pozornosti, které se nám dostalo prostřednictví médií a kvůli zájmu o stavby, které putují na Nový Zéland, je pro mě extrémně těžké používat stejné metody dopravy jako doposud,“ míní Lynch. Od místních úřadů prý povolení na instalování bunkrů dostává.
Boháči vyzývají vlády: Zdaňte nás a peníze sypte do zdevastovaných ekonomik |
Na začátku tohoto roku informovala agentura Bloomberg o kalifornské společnosti Vivos, která měla podle svého vlastního prohlášení instalovat bunkr na Novém Zélandu pro tři sta osob. Zakladatel Robert Vicino se zdráhá poskytnout konkrétnější informace. „Poptávka z Nového Zélandu signifikantně roste, ale stejně tomu tak je i ve zbytku světa,“ uvádí Vicino. „Z bezpečnostních důvodů nemůžeme komentovat nic ohledně našich bunkrů na Novém Zélandu,“ uzavřel.
Pravděpodobnější zemětřesení než jaderná válka
Obyvatelé novozélandského města Queenstown včetně starosty ale pochybují, že jim pod nohama vznikají tajné podzemní úkryty. Existuje jen málo důkazů, které by naznačovaly, že by k instalaci bunkrů skutečně docházelo, uvádí CNN v reportáži. Přispívá k tomu i to, že ani samotní stavitelé těchto netradičních nemovitostí nejsou příliš sdílní a své mlčení opodstatňují právě ochranou klientů.
Podle některých je celé to tajnůstkářství pouze marketingovým tahem. Například místní právník Graeme Todd, který se specializuje na zámořské majetkové transakce, říká, že pokud by nyní bunkry byly skutečně v kurzu, věděl by o tom. I místní úřady tvrdí, že povolení k stavbám neschvalují a vlastně ani nedostávají žádosti tohoto typu.
Tamější architekt Hamish Muir uvádí, že velká část nemovitostí, na kterých poslední dobou pracoval, má podzemní prvky. Ty ale většinou spíš souvisí s dodržováním výškových omezení budov (kvůli snaze zachovat estetický ráz města) a méně s preventivními opatřeními proti apokalypse.
Místní navíc poukazují na fakt, že na Novém Zélandu je bunkr zbytečný. Sopky a zemětřesení zde představují daleko větší nebezpečí než potenciální jaderná válka nebo občanské nepokoje.
Queenstown a vlastně celý Nový Zéland je pro bohaté cizince poptávající nemovitost čím dál tím atraktivnější. To potvrzuje například tamější specialista na luxusní nemovitosti Terry Spice. „Nikdo z kupujících neříká, že se připravuje na konec světa. Spíš uvádí, že v časech geopolitického tlaku je Nový Zéland ideálním místem, protože je od všeho daleko.“
Během května byl počet Američanů, kteří se registrovali na webových stránkách novozélandské vládní agentury pro imigraci, o 66 procent vyšší než ten samý měsíc loni. V Queenstownu, kde žije čtyřicet tisíc lidí, je víc než 25 procent soukromých bytů neobydlených. V prvním čtvrtletí roku 2020 bylo 4,1 procenta nemovitostí převedeno na kupující, kteří neměli novozélandské občanství ani víza k dlouhodobému pobytu.
