Reálně, tedy při zohlednění vlivu inflace, mzdy rostly o 6,2 procenta. Vyplývá to z čerstvých dat Českého statistického úřadu. Oproti prvním třem měsícům roku se mzdy zvýšily o dvě procenta.
Ještě rychleji rostl medián mezd, tedy prostřední hodnota, která nezahrnuje extrémně vysoké a extrémně nízké mzdy. Zvýšil se o 9,4 procenta na 27 236 korun.
„Neznamená to nic jiného, než že lidem s nejnižšími příjmy rostou mzdy rychleji. Přesto rozdíl mezi průměrem a mediánem dosahuje 4,6 tisíce korun,“ uvedl k tomu analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle ČSÚ osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 12 725 korunami a 51 576 korunami.
Zajímavého jevu si všímá ekonom společnosti Deloitte David Marek. Mzdy nerostou tam, kde by se to dalo nejvíce čekat kvůli nedostatku pracovních sil, tedy ve zpracovatelském průmyslu. Nerostou nejvíce ani v obchodu díky nárůstu tržeb.
„Nejrychleji rostou mzdy ve veřejné správě, školství a zdravotnictví, kde o mzdách nerozhoduje poptávka či produktivita, ale politici a termíny voleb,“ poznamenal Marek. Ve veřejném sektoru jako je státní správa, zdravotnictví a školství platy poskočily o více než 3 300 korun za rok.
„Patrně i to přispělo k rozhodnutí, že ve veřejném sektoru porostou mzdy rychle i příští rok. Vláda tím vytváří tlak na růst mezd i ve firemní sféře a dále tím přilévá oleje do ohně mzdové inflace.“
Podle něj přitom mzdy rostou výrazně rychleji než produktivita práce, a to není dobře. „Současným tempem nemůže růst mezd pokračovat,“ říká.
Podle ekonomů však jen tak silný růst mezd nepoleví, trh práce se bude dál přehřívat a vývoj povede Českou národní banku k rychlému zvýšení úroků. Bankéři by o tom mohli rozhodnout už na svém nejbližším zasedání v září.
Ještě dál jde Vladimír Pikora z Next Finance. „Aktuální stav ekonomika až moc připomíná rok 2007,“ vzpomíná na začátek krize. „Ekonomika se řítila dolů. Jen blázen si v roce 2007 mohl myslet, že je trend udržitelný. Většina lidí si to ale myslela. Stejné to je dnes,“ dodal.
